Ani jedna strana ze svého pohledu na věc nehodlá ustoupit, a tak páteční hlasování může být velmi bojovné.

V ČR existuje 89 malých letišť, přičemž podle Úřadu pro civilní letectví provozovatelé minimálně 28 z nich nemají vyřešené vztahy s vlastníky pozemků, a tak se aerokluby i další soukromníci, kteří letiště využívají, snaží prosadit své zájmy zákonem.

Na jejich ochranu se postavila skupina poslanců, za které mluvil Pavel Hojda (KSČM): „Aby tato letiště byla chráněna, tak je zapotřebí, aby na pozemcích, na kterých jsou provozována, na kterých jsou startovací a přistávací dráhy, na kterých jsou hangáry, a pokud nepatří tomu provozovateli letiště, tak aby tam bylo věcné břemeno,“ prohlásil ve Sněmovně.

Podle něho jde o ochranu stávajících letišť formou uvalení věcného břemene. Pokud se obě strany – provozovatelé letišť a majitelé pozemků - nebudou schopny dohodnout na nějaké existenci, rozhodne Úřad pro civilní letectví o uvalení věcného břemene a zároveň stanoví náhradu za znemožnění užívání pozemku.

Kalousek: Je to brutální útok na vlastnické právo

Část poslanců ale trvá na tom, že rozhodování pouze leteckým úřadem, bez ohledu na územní plány, na názor samosprávy a majitele pozemků je přípustné. „Je to naprosto brutální útok na ústavou zaručené právo vlastnit. To je bezprecedentní a zavrženíhodný návrh, a kdyby snad nedej Bože prošel, tak budu určitě první, kdo bude podepsán pod ústavní stížnost,“ komentoval návrh změn exministr financí Miroslav Kalousek.

Podle něho ani úpravy, se kterými dodatečně někteří poslanci přišli, zákon nevylepší. Pokus kolegy Jana Husáka, který chce rozhodnutí úřadu podmínit souhlasem soudu, zda jde o veřejný zájem, je sice podle Kalouska snahou učinit věc objektivnější, ale neřeší zásadní připomínku omezení možnosti majitelů pozemků se svým vlastnictvím volně nakládat. „Kdyby to bylo ve jménu obrany státu nebo veřejně prospěšné společnosti, ale tohle je ve jménu aerolobby,“ namítá exministr.

Kalousek nesouhlasí ani s argumentem Hojdy, že pokud zaniknou letiště, bude ztížena práce Integrovaného záchranného systému, který letiště využívá. „Je to plk, záchranný systém si dokáže svou činnost zajistit jiným způsobem,“ je přesvědčen Kalousek.

Vyšachování samosprávy

Silným kritikem změn je i Jan Bürgermeister (ODS), kterému jako bývalému komunálnímu politikovi vadí především to, že z rozhodování budou vyšachovány samosprávy, které odpovídají za územní plány svých obcí.

„Každá územně plánovací procedura omezuje soukromé vlastnictví, ale způsobem, ke kterému se vyjadřuje jak státní správa, tak samospráva, kde jsou jasné režimy. Tyto návrhy obcházejí vůli samosprávy, která by se měla vyjadřovat, kde má být letiště a v jaké vymezené ploše,“ řekl Právu.
Proto se mu nelíbí, že o zřízení věcného břemene má rozhodovat jen Úřad pro civilní letectví, a to i kdyby jeho verdiktu předcházel souhlas soudu.

„Pro mě je rozhodující územní plán, který může definovat i veřejně prospěšné stavby,“ trvá na svém Bürgermeister. Odmítá dělat rychlé změny zákona jen proto, že „někdo nehodlá jít řádnou cestou podle stavebního zákona“.