Článek
Mělo by se tak předejít tomu, aby banky o peníze přišly a národní vlády je musely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi. Očekává se, že dohodu potvrdí i lídři členských států na nadcházejícím summitu EU.
"Současná krize ukázala, že je třeba zkoordinovat přístupy centra a národních regulátorů, že je třeba přijmout určitá opatření, která zabrání díky určitému preventivnímu přístupu těm situacím, které vznikly a které do značné míry ovlivnily tu krizovou situaci," řekl novinářům český ministr financí Eduard Janota, jenž jednání vedl.
Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na finančním trhu.
Poroste role ECB
Přísnější regulace povede k citelnému růst pravomocí Evropské centrální banky (ECB). U šéfa ECB se budou mimo jiné "sbíhat" případná varování před případnými riziky na finančním trhu v unii. Evropská centrální banka by navíc mohla rozhodovat v případě, že národní regulátoři se nebudou schopní dohodnout na společném postupu.
Podle diplomatických zdrojů ČTK růst pravomocí ECB se setkal s kritikou některých členských států EU, například Finska. Problémy s návrhem ale měla i Velká Británie či Slovensko. Bratislavě se nelíbilo, že unie chce stanovit hned několik pevných standardů, od nichž by se odvíjel dozor nad finančním trhem. Na místo toho Slováci chtěli prosadit, aby standardy byly minimální a členské státy mohli přijímat i "tvrdší" standardy v zájmu národní finanční stability. Podle verze návrhu, kterou má ČTK k dispozici, se jim tento krok nejspíš podařil.