Článek
Zatím chybí přesné statistiky, ale první signály nasvědčují, že nových příchozích je méně. A naopak někteří z těch již „usazených“ se začínají z USA, bohatých arabských států a Západní Evropy vracet. Důvody jsou různé, někde jsou to lepší vyhlídky doma, jinde si některé státy začínají chránit pracovní trh a neprodlužují cizincům pracovní povolení.
V meziročním srovnání poklesla například imigrace Mexičanů do USA o 13 %. V současnosti Spojené státy tak více Mexičanů opouští, než by jich tam přicházelo. Indonésie pak očekává, že se domů vrátí kolem 60 000 lidí, kteří přišli o práci v Malajsii a Jižní Koreji, Singapuru a v dalších blízkých bohatých státech. Podobně desítky tisíc Indů čeká návrat domů z Dubaje.
Zeslábnou penězotoky do rozvojových zemí
Podle ekonoma a experta na migraci Světové banky Dilipa Rathy jsou projevy zpětné migrace bezprecedentní. Fenomén, který potvrzují informace od vlád a z velvyslanectví z různých koutů světa, se podle něj projevuje globálně i v takových zemích jako je Nepál nebo Tádžikistán.
Rathy na svém blogu odhaduje, že v zahraničí pracovalo v globálním měřítku 190 miliónů lidí, k nimž odteklo 397 miliard dolarů. Většinu z těchto peněz - až 305 miliard dolarů poslali zahraniční pracovníci domů do rozvojových zemí jako podporu rodinám, kde významným způsobem vylepšovaly životní úroveň.
Pokles ekonomické migrace tak může mít dvojí negativní dopad. Na jedné straně se přiškrtí penězotok, který přispíval k hospodářskému růstu v rozvojových zemích. Na druhé straně by odliv zahraničních pracovníků mohl narušit i fungování ekonomik v těch rozvinutých zemích, které mají nízkou porodnost a nedokázaly by nahradit výpadek pracovní síly. V řadě bohatých zemí tvoří imigranti 10 až 25 procent populace.
Čína a Indie země růstu zaslíbené?
Mnozí Číňané a Indové pak mají k návratu domů dvojí motiv - země kam přišli za prací, mají ekonomické problémy, zatímco Čína a Indie vykazují stále růst (byť nižší) a pro pracovníky se zkušeností ze zahraničí jsou zde nové příležitosti.
USA tak očekávají, že během příštích pěti let se domů vrátí 200 000 kvalifikovaných Indů a Číňanů, což kontrastuje se 100 000 navrátilci během uplynulých dvaceti let. S sebou si mnozí z nich přinesou nejen kvalifikaci, ale také kapitál, který se může stát zdrojem ekonomického boomu.
Někteří ekonomové přirovnávají tuto naznačenou obrácenou migrační vlnu k velkému stěhování na konci 19. století, kdy vyrazily do Ameriky milióny lidí z východní Evropy a Středomoří. Ve skutečnosti ještě větší migraci odstartoval pád Berlínské zdi a kolaps Sovětského bloku. Kromě volného trhu vznikla armáda ilegálních pracovníků, tedy levnější a mnohem pružnější pracovní síla, která přispěla k tučným letům, které předcházely současné krizi.