Armáda své přebytky prodává soukromým společnostem vybaveným příslušnou licencí, které je pak prodávají dál, podle AI mnohdy do velmi problematických míst. Mezi největší tuzemské subjekty patří Aero Vodochody, Omnipol Praha, VOP-026 Šternberk, Tatra Kopřivnice, Česká zbrojovka Uherský Brod či Motokov Praha.

České zbraně často končí ve Spojených arabských emirátech, Indii, Thajsku, na Slovensku, v Etiopii, Polsku, Rusku či Alžírsku. V poslední době vláda jednala s Egyptem o dodávkách letounů L-159 z vodochodské firmy. Tytéž stroje neuspěly ve výběrovém řízení na dodávky cvičných letounů pro indickou armádu.

"Na celý proces udělování licencí jednotlivým vývozcům se navíc vztahuje vládní nařízení o utajovaných skutečnostech, takže není vystaven žádné formě veřejné kontroly," tvrdí AI. Takový postup je podle organizace, která se původně zabývala jen otázkou dodržování lidských práv, v rozporu s praxí běžnou v demokratických zemích. Licence uděluje ministerstvo průmyslu a obchodu.

"Názor Amnesty International respektujeme, jakož i názory jiné. V době, která je u nás charakteristická spíše útlumem výroby tohoto zboží, se může jevit obchod s neupotřebitelným materiálem opticky mohutnějším, a může mu tak být přisuzována větší váha," sdělil mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac. Uvedl, že v minulosti byla licence na obchod s podobným zbožím firmě odňata například proto, že byla vydána na základě neúplných údajů, její držitel nedodržel podmínky a podobně. "Související správní řízení není veřejné, proto nezveřejňujeme podrobnější informace," dodal.

Cílem je celosvětová dohoda

Kampaň, která zahrnuje 50 zemí, vyzývá především k urychlené a koordinované akci, jejímž cílem je zabránit šíření a zneužívání zbraní. Snahou organizátorů je dosáhnout do roku 2006, kdy se má konat zasedání OSN k problému lehkých zbraní, přijetí celosvětové dohody o kontrole obchodu se zbraněmi.

V Česku by měly podle AI vláda a parlament této oblasti věnovat zvýšenou pozornost a veřejně deklarovat svou podporu návrhu Mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi. Dolejší s odvoláním na údaje OSN připomněl například export 25 původně českých tanků T-55 do občanskou válkou zmítané Srí Lanky v roce 2001 či podobné dodávky osmi raketometů a desítky samohybných houfnic.

Ve stejný rok bylo dvanáct houfnic dodáno do Gruzie, odkud podobné dodávky často mizí do dalších zemí, poznamenal Dolejší. Podle něj jsou oficiální údaje o obchodech se zbraněmi v České republice velmi často neúplné.

Zahraniční obchod ČR se zbraněmi a vojenským materiálem se v posledních letech mírně snižuje, uplynulé dva roky se pohyboval kolem 200 miliónů dolarů, tedy v přepočtu šesti miliard korun. Dovoz přitom převyšuje od roku 1999 vývoz.

Problémem jsou protipěchotní miny

Amnesty International upozornila, že ačkoli je Česko od dubna 2000 členskou zemí Dohody o zákazu protipěchotních min, stále vyrábí, skladuje a na mezinárodním trhu nabízí protivozidlovou minu Horizont, vybavenou nástražným drátem. Explozi takto zkonstruované miny může způsobit i kontakt s náhodným chodcem nebo cyklistou, a zbraň je tedy schopna působit rovněž v roli miny protipěchotní.

Přes opakovaná upozornění byla mina letos v dubnu již poněkolikáté vystavována a nabízena k prodeji na mezinárodním zbrojním veletrhu IDET v Brně. Mina Horizont je také dosud ve výzbroji české armády, upozornila AI.