Na vysoký růst působil částečně nízký srovnávací základ srpna 2002, kdy Česko pustošily povodně. "Vloni v srpnu byl český průmysl ochromen ničivými záplavami, které značnou část českých podniků dočasně vyřadily z provozu. Vloni v srpnu tak průmyslová výroba poklesla o 2,8%. Kdyby nedošlo k povodním, rostl by teď průmysl pravděpodobně jen někde v rozmezí 4 až 5%," sdělil Novinkám Vladimír Pikora, ekonom Volksbank CZ.

Růstu průmyslové produkce nejvíce pomohla výroba dopravních prostředků a zařízení (osobní automobily, modernizace vozů metra), dále výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a výroba koksu, jaderných paliv či rafinérské zpracování ropy (automobilové benzíny, topné oleje).

Průmyslová produkce naopak klesala především ve výrobě usní, textilií, textilních a oděvních výrobků. Dále ve zpracování dřeva či dřevařských výrobků kromě nábytku. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby klesla o 6,5 % (přístroje pro domácnost, časoměrné přístroje).

Průmysl zaměstnává stále méně lidí

Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků vzrostly o 13,4 %. Nejvyšší růst vykázali výrobci elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 24,4 %), výrobci dopravních prostředků a zařízení (o 21,0 %) a výrobci základních kovů a hutních a kovodělných výrobků (o 17,2 %). Největší pokles zaznamenali výrobci usní a výrobků z usní (o 11,8 %).

Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 45,5 tis. osob (o 3,9 %). K poklesu došlo ve většině odvětví. Pracovníci v průmyslu si v srpnu vydělali průměrně 15 561 Kč, což je meziroční nárůst o 3,6 %. Produktivita práce v průmyslu (tržby na jednoho zaměstnance) vzrostla o 12,6 %.

Nové zakázky, které průmysloví výrobci uzavřeli v srpnu, vzrostly meziročně o 13,3 procenta na 81,4 miliardy korun. Většina těchto zakázek pochází ze zahraničí.