Navýšení peněz by mohlo alespoň částečně zmenšit dopad ekonomické krize na rozpočty obcí. Podle odhadu ministerstva financí jen za první čtyři měsíce činil pokles daňových příjmů obcí asi 15 miliard korun. Podle Janoty by sice v dalších měsících neměl být propad tak drastický, ale ročně by mohl, podle něj, dosáhnout 20 až 25 miliard.

Podle analýzy, kterou si ministerstvo financí nechalo zpracovat od Vysoké školy ekonomické, obce dotují náklady na státní správu zhruba čtyřmi miliardami korun. "Dvě miliardy už jsou součástí návrhu rozpočtu na příští rok. O dalších budu ještě jednat a pokud nedojde ke zhoršení makroekonomických ukazatelů, mohly by to být i čtyři miliardy," uvedl Janota.

Navýšení prostředků by se mělo týkat hlavně menších obcí prvního a druhého typu. Více peněz by ale mohly dostat i větší města. Podle primátora Karlových Varů Wernera Hauptmanna dostává karlovarský magistrát ročně asi 60 miliónů na výkon státní správy, navýšení by mohlo tuto částku zvýšit až o 25 miliónů, řekl Hauptmann.

Města mají z daní více než obce

Zatím bez výsledku skončila jednání o změně zákona o rozpočtovém určení daní. Proti současnému modelu, který zvýhodňuje města nad 100 000 obyvatel, obce v tomto týdnu protestovaly. "Názory byly tak odlišné, že se nám nepodařilo dojít ke kompromisu," uvedl Janota.

Část obcí dlouhodobě kritizuje, že velká města dostávají výrazně více peněz z daní na jednoho obyvatele. "U nás je to až 4,5 krát více. V okolních zemích je ten poměr výrazně nižší," řekl  starosta Jenišova Ivan Truksa. "Ale obce si to musely vydobýt," dodal.