„Postupnému snižování stavu na hraně hromadného propouštění říkáme klouzání. Při hromadném propuštění musí zaměstnavatel jednat s odbory ke shodě například v případě vyššího odstupného,“ prozradil Právu předseda Asociace samostatných odborů v Liberci Milan Šubrt.

„Hromadným propouštěním se myslí nejméně 10 procent zaměstnanců, u větších firem se za neoficiální dolní hranici považuje propuštění 30 lidí najednou. Je tu tedy možnost, někdy využívaná, že se propouští po 29 lidech,“ uvedl ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl s tím, že firmy hromadné propouštění hlásí, jen když není vyhnutí, a možná i se skřípěním zubů. Jen výjimečně se ale snaží nařízení obejít.

„Samozřejmě, jakmile se někde objeví, že firma hromadně propouští, komplikují se jí dodavatelsko odběratelské vztahy, partneři na ni okamžitě začnou tlačit a zpřísňují podmínky,“ přikývl Klimpl.

„Myslet si a dokázat, to je rozdíl“

Na dotázaných úřadech práce Právu potvrdili, že o tzv. klouzavém propouštění vědí, dokázat to ale je složité.

„Firmy, které propustily v etapách větší počet zaměstnanců, máme asi dvě, o kterých jsme si mysleli, že propouštění rozdělily, aby nešlo o hromadné propouštění. Ono ale myslet si a dokázat to je rozdíl, protože nám bylo řečeno, tak to vyšlo, tak to tak bylo,“ řekl Právu vedoucí odboru trhu práce Úřadu práce v Novém Jičíně Miroslav Kardačinský.

Po desítkách například snižuje každý měsíc zaměstnanost bohumínská společnost ŽDB Group, která nyní zaměstnává kolem 2400 lidí. Část uvolňovaných zaměstnanců z podniku odchází dohodou, část s výpovědí v ruce. Dan Plovajko, mluvčí skupiny KKCG, do níž ŽDB Group patří, Právu řekl, že bohumínský podnik snižuje stav zaměstnanců podle aktuálního vývoje zakázek a plánu výroby.

„Propouštíme vždy jen to nejmenší nutné množství podle aktuálního vývoje. Může se stát, že za měsíc dva se získají nové zakázky, proto se snažíme co možná nejvíce zaměstnanců udržet,“ uvedl.

Ředitel Úřadu práce v Karviné Radek Foldyna Právu řekl, že od ledna do konce dubna se na úřadu práce zaevidovalo kolem 150 bývalých zaměstnanců ŽDB Group. Dodal, že ale nevidí do struktury, kolik z nich je těch, kterým skončil pracovní poměr na dobu určitou, kolik těch, co odešli dohodou, a kolik dostalo výpověď z důvodu organizačních změn.

Způsobů je víc

Podle analytika Úřadu práce v Olomouci Jaroslava Mikšaníka firmy používají mnohem více způsobů ukončování pracovního poměru než rozředění velkého počtu propuštěných do menších skupin.

„Třeba během dvou týdnů ukončí pracovní poměr dohodou se zaměstnanci,“ poznamenal analytik. Nebo, jak řekla Právu vedoucí odboru trhu práce Úřadu práce Brno-město Ivana Ondráková, se snaží uzavřít různé dohody, a to i pod tlakem, s odcházejícími zaměstnanci. „O mnoha takových praktikách i firmách se ani nedozvíme,“ říká Ondráková.

Jak řekl Právu Zdeněk Pazdera z metodického pracoviště odborového svazu KOVO v Olomouci, firmy zneužívají i státní podpory nezaměstnaných. „Zaměstnanci pod tlakem podepíší dohodu o skončení pracovního poměru s tím, že souhlasí s odložením vyplacení odstupného. Zaregistrují se pak na úřadu práce a mají nárok na podporu. Současně s původním zaměstnavatelem uzavřou dohodu o pracovní činnosti. Mohou si tak legálně vydělat až čtyři tisíce korun. Podle našich poznatků však dochází k tomu, že je po nich místo odpovídajících osmdesáti hodin měsíčně vyžadováno odpracovat podstatně více. Dvě konkrétní firmy už prověřujeme,“ uvedl Pazdera s tím, že jejich názvy vzhledem k probíhajícímu šetření nelze uvádět.