Článek
„Chci zmrazit mzdový vývoj. Jsme v krizi, a to je nutné pocítit. Od roku 1993 jsme nezažili krizi. Když vznikla krize nebo problémy, tak to stát zaplatil," řekl Janota. Zdůraznil, že u státních firem by rád snížil základní platy, ale ne odměny v případě dobrých hospodářských výsledků. Míní také seškrtat tabulková dlouho neobsazovaná místa.
Se zmrazením mezd souhlasí první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který se nulový růst mezd snažil prosadit do kolektivních smluv. Odboráři naopak požadují růst mezd ve výši inflace. Šéf rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka souhlasil s plánem redukce tabulkových míst a se snížením platů managementu, ale varoval před snižováním mezd zaměstnancům, protože by to mohlo mít dopad na spotřebu.
Deficit může být 170 miliard
"Deficit by mohl být v koridoru 160 až 170 miliard, přes těch 170 miliard bych nechtěl jít,“ uvedla Janota k rozpočtu. Sám přivítal programové prohlášení: „Jestli tam bude formulace, že má být v mezi 150 miliard, bude dobře.“ Současně ale zmínil, že jde o porušení maastrichtských kritérií v úrovni 4,75 procenta HDP.
"Deficit by mohl být v koridoru 160 až 170 miliard, přes těch 170 miliard bych nechtěl jít,“ uvedla Janota k rozpočtu. Sám přivítal programové prohlášení: „Jestli tam bude formulace, že má být v mezi 150 miliard, bude dobře.“ Současně ale zmínil, že jde o porušení maastrichtských kritérií v úrovni 4,75 procenta HDP.
Janota uvedl, že očekává výrazně nižší příjmy rozpočtu. Při nulovém růstu ekonomiky očekává výpadky ve výši 100 miliard v příjmech z daní a ve výši 60 miliard u pojistného.
„Kdybych tomu dal volný průběh, tak může deficit skončit na 223 miliardách. Musím přijímat opatření. ta jsou velmi komplikovaná. Státní rozpočet lze z úrovně ministerstva ovlivňovat z 18 procent až 19 procent.“ Rozpočty resortů bude podle své vlastní analýzy krátit v rozmezí pěti až dvaceti procent.
„Kdybych tomu dal volný průběh, tak může deficit skončit na 223 miliardách. Musím přijímat opatření. ta jsou velmi komplikovaná. Státní rozpočet lze z úrovně ministerstva ovlivňovat z 18 procent až 19 procent.“ Rozpočty resortů bude podle své vlastní analýzy krátit v rozmezí pěti až dvaceti procent.
Většinu rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, které nemůže ministr financí ovlivnit. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek proto zdůraznil, že je nutné udělat strukturální změny v rozpočtu a proto už on navrhoval zmrazení mezd.
Deficit může být vyšší, oponoval Sobotka
Šéf rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka z ČSSD tvrdí k vládnímu plánu udržet deficit na 150 miliardách: „Sto padesát miliard je nastřeleno moc nízko, ale byl bych proto, aby se rozpočet v tomto i příštích letech držel pod 200 miliard, to pak nebude příliš devastující.“
Sobotka se postavil také proti škrtům v oblasti infrastruktury, protože mnohé stavební firmy žijí jen z veřejných zakázek a v případě jejich zastavení, by vzrostla nezaměstnanost.
Kalousek oponoval: "To je příliš skromný cíl. Kdyby se tam objevilo číslo 154 nebo 158 miliard, tak je to v pořádku, nemělo by se to blížit 200 miliónům."