Proto také ministr rozhodl odtajnit dohodu o narovnání mezi ČR a Nomurou, která souvisela s kauzou IPB. Ministerstvo financí o tom informovalo v tiskové zprávě.

"Vztah ČR a Nomury je tak definitivně uzavřen. Rizika plynoucí z toho, že bychom odkryli karty, pominula, a proto jsem rozhodl zahájit proces odtajnění smluv," řekl Kalousek. Zároveň ale upozornil, že odtajnění smlouvy je dvoustrannou záležitostí a musí se projednat i s Nomurou. Proto také nesdělil konkrétní termín.

Stát trápily miliardové pohledávky

Jedna z pohledávek za 40 miliard korun souvisí se žalobou švýcarské společnosti SPB Consortium, která žalovala nuceného správce zkrachovalé IPB Petra Staňka, že jako nucený správce neplnil řádně své povinnosti a uzavřel nevýhodnou smlouvu o prodeji IPB. Švýcarská SPB Consortium žalovala také stát, respektive Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), o 80 miliard korun.

Společnost v žalobě argumentovala tím, že stát IPB diskriminoval při udělování veřejných podpor. SPB spornou pohledávku vykoupila z konkurzu nástupnické firmy po IPB, IP banky. Pohledávky by podle smlouvy neměly být již nikdy vůči Česku uplatněny. Náklady na státní rozpočet dohoda podle MF mít nebude. Podle ministra ovšem za pohledávky dostanou jejich správcové stovky milionů korun, které ovšem na jejich odkoupení poskytne společnost Nomura.

V roce 2005 chtěla podle Kalouska sociálně demokratická vláda vyplatit nemalé prostředky ze státního rozpočtu, aby pohledávky získala. "Proto jsem nemohl smlouvy zveřejnit, i když jsem byl kvůli tomu několikrát interpelován soudruhem Zaorálkem. Kdyby se protistrana dozvěděla, že stát má o pohledávky zájem, tak bychom byli někde jinde," uvedl Kalousek a dodal, že nyní po dvouleté práci s celým týmem cítí pocit euforie a štěstí.

Kauza IPB se táhne od roku 2000

IPB skončila v úpadku poté, co na ni v červnu 2000 uvalila Česká národní banka nucenou správu a její aktiva odkoupila o pár dní později ČSOB. Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun.

Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.