Článek
Březnový vývoj inflace potvrdil slova ekonomů, kteří zůstali ostražití i po mírném zrychlení inflace v únoru. Tehdy růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 1,2 procenta z lednových 1,1 procenta, experti tomu ale nepřikládali velký význam. Podle nich Evropská unie, a hlavně eurozóna bude v dalších měsících svědkem pomalejšího růstu cen a obrat tohoto trendu by mohl nastat až na podzim letošního roku.
Prudký propad inflace v březnu tak nejspíš znovu oživil hrozbu deflace, o které se v případě eurozóny hovoří od začátku letošního roku. Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. Spotřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost.
Průmysl nenachází dno
Průmyslová výroba se v Evropské unii v únoru meziročně propadla o rekordních 17,5 procenta. V eurozóně, tedy unijních zemích platících eurem, klesla dokonce o 18,4 procenta. Vyplývá to z odhadů Eurostatu. Jde o nejhlubší propad od roku 1990, kdy se tento údaj sleduje.
V Česku meziroční pokles v únoru podle statistiků činil 20,3 procenta. Vůbec největší propad v tomto směru zažily Estonsko (přes 30 procent), Lotyško (více než 24 procent) a Španělsko (22 procent).