Článek
Stejně jako u jiných mincí nižších nominálních hodnot lidé nemají o výměnu padesátihaléřů velký zájem. A ani samotná centrální banka nepředpokládá, že se jí podaří získat zpět o moc víc mincí.
Skončily po 116 letech
„Na základě dosavadního vývoje lze očekávat celkovou návratnost padesátihaléřových mincí ve výši 15 procent s odchylkou jednoho procenta,“ řekl Právu Pavel Palivec z tiskového oddělení ČNB.
Ještě loni v létě bylo v oběhu téměř 427 miliónů padesátníků. Na konci srpna se však Češi s placením haléřů v obchodech definitivně rozloučili, a to po dlouhých 116 letech.
Podle centrální banky padesátihaléře již prakticky neplnily základní funkci oběživa a z oběhu se jich vracelo čím dál méně. Desetihaléře a dvacetihaléře přestaly v Česku platit již v roce 2003.
Přestože se haléře již od loňska nevyskytují v hotovostní podobě, jsou i nadále platnou peněžní jednotkou – skladba peněz v ČR zůstala stejná. Ceny zboží a služeb se dál uvádějí v haléřích a jejich násobcích.
ČNB již dříve uvedla, že výměna neplatných mincí bude možná u komerčních bank jeden rok, tedy do letošního 31. srpna. Poté bude až do srpna 2014 možné peníze vyměnit už jen v centrální bance.
Proč se říká desetikoruně pětka
Korunová soustava, v níž jedna koruna se rovná jednomu stu haléřů, začala v českých zemích platit v roce 1892. Nahradila tehdy zlatkovou soustavu – jeden zlatý představoval sto krejcarů. Z konce 19. století se až do dneška ujal pojem „pětka“, tedy deset korun. Desetikoruna totiž tehdy odpovídala dřívějším pěti zlatým.
Koruny a haléře poté platily nepřetržitě až do loňského roku, význam haléřů ale v posledních letech rychle klesal. Za padesátník si šlo před jeho zrušením koupit možná tak plastový kelímek a zcela výjimečně rohlík v akci.
I když si za ně člověk teď už nemůže koupit vůbec nic, své uplatnění haléře stále nacházejí – u stolů hráčů mariáše. Část z nich sice přešla na koruny (většinou již při zrušení desetníků a dvacetníků), hodně karbaníků však zůstalo haléřům věrných dodnes.