Na konci loňského roku statistici v Česku evidovali 594 647 právnických osob, jen u 342 887 z nich ale zjistili nějakou aktivitu. Až čtvrt miliónu firem v zemi tak funguje pouze na papíře.

Ve světle těchto čísel se občas hovoří také o zaplevelení obchodního rejstříku fakticky už neexistujícími společnostmi. Ministerstvo spravedlnosti ale o tom, kolik takových firem vlastně je, nemá podle svých zástupců přehled a ani to nepovažuje za velký problém.

A to přesto, že za fiktivní či „mrtvé“ firmy figurující v rejstříku se často schovávají nejrůznější podvodníci bohatnoucí na nelegálních převodech peněz a ze statistik s omezenou vypovídající hodnotou se vychází i při hodnocení celkového stavu ekonomiky.

Zatímco podnikající fyzická osoba ručí za své závazky celým svým majetkem, firma pouze majetkem vloženým do podnikání. To mimo jiné vytváří prostor i pro různé podvody.
„Jsou případy, kdy se založila společnost za účelem spekulačního převodu. V jiných případech tak spekulanti činí pro změnu za účelem nákupu nemovitostí, což se převážně týká třetích zemí,“ říká i prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Příjem nemá pětina společností

Podle údajů ministerstva spravedlnosti bylo v obchodním rejstříku na konci loňského roku uvedeno celkem 484 692 právnických osob, v prosinci 2007 jich bylo 450 088. Za stejný rok ale podle statistik ministerstva financí podalo daňové přiznání k dani z příjmů pouze 315 596 právnických subjektů, z toho zhruba 60 tisíc neziskových.

V téměř 64 tisících z celkového počtu 320 tisíc přiznání přitom podnikatelé uvedli, že neměli předloni žádný příjem. Povinnost podávat daňové přiznání o příjmech nemají podle zákona jen veřejné obchodní společnost a některé neziskové organizace.

Údaje zapsané do obchodního rejstříku platí ode dne jejich zveřejnění. „Je nejvyšším zájmem samotné společnosti, aby si pohlídala, že faktické skutečnosti jsou i zapsané. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis, nelze totiž namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.

Pokud obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje ustanovení zákona, soud podle ní musí vyzvat podnikatele ke zjednání nápravy a stanoví mu k tomu lhůtu. Jestli v ní podnikatel nápravu nezjedná a takový postup je v zájmu ochrany třetích osob, měl by soud rozhodnout o zrušení společnosti a nařídit její likvidaci.

Zrušení se často nevyplatí

„V případě, že dojde k likvidaci společnosti, je likvidátor povinen do 30 dnů od skončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku,“ dodala Ludvíková.

V Česku bylo v roce 2008 podle údajů rejstříkových soudů založeno celkem 27 235 nových společností s ručením omezeným a akciových společností, naopak 7623 ubylo.

Jedním z důvodů, proč některé firmy, družstva či neziskové organizace v Česku existují třeba i přes deset let jenom na papíře, jsou často náklady související s jejich případným zrušením. Vedle časové a byrokratické náročnosti je totiž jen návrh na výmaz společnosti zpoplatněn částkou 3000 korun. Pokud si podnikatel přizve na pomoc právníka, zrušení firmy ho může vyjít i na víc než 10 tisíc Kč. Řada podnikatelů proto raději nechá svoji firmu registrovanou, i když už fakticky neexistuje.