V rodinách zaměstnanců s dětmi připadlo v prvním čtvrtletí letošního roku podle ČSÚ na hlavu 6 782 korun měsíčně čistých příjmů (po odečtení daní a sociálního a zdravotního pojištění). To je o téměř pět set korun měsíčně více než loni.V rodinách s minimálními příjmy ale měsíčně na osobu připadlo jen 3 473 korun a o zvýšení příjmů nemůže být řeči.

Podle tabulek průměrných čistých vydání pak utratila rodina bezdětných zaměstnanců měsíčně na hlavu 9 185 korun, v rodinách zaměstnanců s dětmi 5 705 a v rodinách s minimálními příjmy 3 453 korun.

Dva problémy: dluhy a zvýšení cen

Kolik berou rodiny na hlavu a kolik mají volných finančních prostředků se stává stále zajímavějším tématem Od ledna totiž, poté co Sněmovnou prošly zákony o zvýšení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty, vzrostou ceny některých služeb (právní, účetnické), výrobků (cigarety, barvy, alkohol) a pohonných hmot. Pokud by všichni výrobci a poskytovatelé služeb maximálně promítli zvýšení daní do cen, dopad na průměrnou rodinu by mohl být podle odhadů analytiků až čtyři tisíce ročně.

Dopady budou převýšeny růstem mezd, tvrdí ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach i místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Michal Kraus. Dopady reformy nebudu do rozpočtů nijak drastické, tvrdí. Mzda se v průměru v ČR zvyšuje ročně v průměru o tisíc korun oproti předchozímu roku. Obdobný růst očekávají analytici i v nejbližších několika letech.

Změny v cenách však mohou zahýbat strukturou rozpočtů, ale i životním stylem zejména těch rodin, které mají nižší příjmy. Již dnes například na rekreaci,kulturu a sport vydají bezdětné rodiny zaměstnanců měsíčně na hlavu 735 korun, rodiny s minimálními příjmy jen 199 korun.

Banky znepokojuje 209 půjčených miliard

Růst příjmů, minimální úroky a vize, že ceny mohou v příštím období růst, vedou české domácnosti k tomu, že se stále více zadlužují. Ke konci srpna domácnosti v korunách dlužily 209,6 miliardy proti 158,3 miliardy ve stejném období loni a 204,2 miliardy ke konci letošního července. Jak roste počet i objem půjček, roste i počet domácností, které přestávají být schopné dluhy splácet. Jejich počet se odhaduje minimálně již na deset procent. Protože na nesplácené dluhy musí banky vytvářet oprávky, může růst dluhů bankám postupně působit určité problémy.

Věnovat zvýšenou pozornost výši úvěrů domácnostem, konkrétně schopnosti českých rodin tyto prostředky splácet, doporučuje českým bankám nejen ČNB ale Mezinárodní měnový fond.

Velký neznámý výdaj - bydlení

Nejvíce peněz se ve všech rodinách utratilo v prvním čtvrtletí letošního roku za potraviny (20%) a bydlení (18 procent čistých příjmů). Růst cen potravin i bydlení je ale jistota příštích let. Ceny potravin lze již dnes prakticky analogicky odvodit z cen platných v EU, u řady položek je hladina cen srovnatelná. Zde, přes určitý růst cen proto cenový skok nehrozí. Jiné je to ale u cen nájemného bydlení.

Kolik se nakonec bude platit za bydlení je totiž stále otevřená otázka - chybí zákon o nájemném. Zejména pravicové strany prosazují zcela uvolněný růst činží, který by krotila pouze neviditelná ruka trhu. Ve spojitosti s jinou informací, že třetinu bytů, které jsou již dnes na trhu, kupují lidé jako investici, a tudíž tam nebydlí ale hodlají z nájmu žít, nezní pro občany v nájemních bytech příliš optimisticky.

Bez jasně formulovaného zákona o nájemném, který by umožnil rodinám dlouhodobě řešit formu bydlení, upravit si strukturu příjmů a vydání, protože by stanovil určité meze zvyšování činží, se může řada rodin dostat v příštích létech do velkých finančních problémů. Průměrný růst platů zhruba o tisíc korun ročně by totiž již nevyrovnal skokové zvýšení nájemného o řádově několik stovek či tisíc korun měsíčně při totálním uvolnění cenové regulace.

Čistá peněžní vydání domácností (měsíční průměry na osobu v Kč)
vydání bezdětné rodiny zaměstnanců rodiny zaměstnanců s dětmi rodiny s dětmi a minimálními příjmy
vydání měsíčně 9185 5 705 3 453
potraviny, nealko nápoje 1722 1181 927
bydlení,voda energie 1890 1062 890
alkohol, tabák 328 132 83
odívání, obuv 485 363 178
doprava 1182 689 207
pošty, telekomunikace 202 110 83
rekreace, sport, kultura 735 447 199
stravovací služby 445 365 194
zdroj: ČSÚ