„Z průzkumu, který jsme nedávno prováděli mezi více než tisícovkou našich členských firem, vyplynulo, že se situace nezlepšuje. Spíš naopak, banky ještě více utahují smyčku kolem podniků. Plných sedmdesát procent oslovených firem uvedlo, že banky jim přístup k úvěrovému financování neulehčují a spíš si ještě zpřísňují podmínky,“ řekl Právu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Právu se podařilo získat vyjádření manažerů několika podniků. Některé firmy marně usilovaly o některé úvěry již loni na podzim.

Firmám chybějí peníze na provoz

„Banka nám odmítla poskytnout úvěr, přestože jsme měli zakázky, a mohli dokonce rozšiřovat výrobu,“ řekl Právu Radim Králík ze společnosti Grapo, která se zabývá výrobou velkých počítačových tiskáren.

„V patnácti rozestavěných tiskárnách sice mám zhruba 20 miliónů, jenže k těm se dostanu až po jejich dokončení. Doba mezi přijmutím zakázky a platbou za hotový výrobek je přitom pět až šest měsíců. Může se stát, že chybějí peníze na provoz a další růst,“ vysvětlil Králík.
Pokud už je dnes banka ochotna půjčku podnikateli dát, požaduje vyšší jištění než dříve.

Bankéři: Riziko nesplacení roste

„Banky jsou nyní přestrašené, požadují významně vyšší záruky, například v podobě zástav budov. Navíc nám o něco zdražily kontokorent,“ dodal Králík.

Bankéři tvrdí, že posuzují každou jednotlivou firmu zvlášť. Současně odmítají, že by za zhoršením podmínek pro podnikatele byl odliv jejich kapitálu do zahraničních mateřských společností či přeceňování aktiv v jejich finančních skupinách kvůli špatným investicím a produktům. Ty přitom finanční a hospodářskou krizi odstartovaly.

Nejčastěji se banky odvolávají na nárůst rizika nesplacení půjček v době krize a všeobecného poklesu poptávky. „Problém je však v tom, že veškeré riziko ze svého podnikání přenášejí banky na své klienty, místo toho, aby poměrnou část převzaly i na sebe,“ postěžoval si Kužel.
Některé firmy, které měly dohodnuté zakázky v zahraničí, je tak musely podle něj odmítnout právě proto, že jim banky nedaly úvěr. Zajištěný odbyt měly i některé porcelánky a další české firmy, které se nyní nacházejí v konkurzu.

Krize obecně snižuje schopnost firem splácet závazky a současně nutí velké věřitele, aby si důsledněji hlídali své peníze a vymáhali i menší pohledávky, nad kterými by ještě před rokem třeba jen mávli rukou.

Podle bank ale situace není tak dramatická, jak ji vidí zástupci podnikatelů. „Zásadní změny při poskytování úvěrů jsme neprováděli. Nicméně banka pro posuzování rizika při schvalování obchodů musí respektovat změněnou finanční situaci i její možný dopad na některá odvětví v budoucnu,“ uvedla Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny.

ČNB úroky snižuje, v bankách ale rostou

Situace se podle Kužela zlepší teprve v okamžiku, kdy banky pochopí, že je i v jejich zájmu udržet financování podniků v přijatelných podmínkách zohledňujících trvání krize. Podle něj banky prostor k tomuto kroku mají.

„Centrální banka za poslední půlrok hned čtyřikrát snížila sazby a umožnila tak zlevnění komerčního úvěrování. A reakce bank? Místo zlevnění úvěrů naopak výše úroků vzrostla. To nepovažujeme za správnou cestu a situaci firem to bohužel jen zhoršuje,“ poznamenal Kužel. Podle bankéřů se však úrokové sazby úvěrů neodvíjejí ani tak od sazeb centrální banky jako od úroků na mezibankovním trhu.

„Centrální banka určuje svou repo sazbou cenu peněz půjčovaných na dva týdny, zatímco komerční úvěry jsou splatné v horizontu několika let. Tyto dlouhodobé sazby na mezibankovním trhu neustále rostou, banky navíc zohledňují zvýšené riziko nesplácených úvěrů,“ podotkl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

Někteří podnikatelé soudí, že situace zašla tak daleko, že by na banky měla zatlačit vláda a Evropská unie. V USA administrativa prezidenta Baracka Obamy po peněžních ústavech chce, aby zvýšily úvěrovou aktivitu, jinak mohou na vládní pomoc předem zapomenout. Evropské banky zatím pod takovým tlakem nejsou. „Nějaký kompromis musíme s bankami nalézt i my, podnikatelé. Stát nám příliš nepomůže a ani na něco takového nemá páky. Může ale na banky vyvinout určitý tlak,“ dodal Kužel.

Na rozmrznutí úvěrového trhu čeká prakticky celý svět. „Naším cílem je urychlit příchod dne, kdy znovu začneme poskytovat Američanům a americkým podnikům a jednou provždy tuto krizi ukončíme,“ prohlásil koncem února před americkým Kongresem Obama.

CO ŘÍKAJÍ PODNIKATELÉ O BANKÁCH:
„Po Novém roce nám v bance předložili dodatek smlouvy o kontokorentu, kde nám předložili poplatek za jeho prodloužení. Dosud byl zdarma, nyní chtěli 12 500 Kč. Dále zpoplatnili rezervaci prostředků a zvýšili poplatek za vedení účtu z 300 na 500 Kč měsíčně.“
„U existujících úvěrů je situace zatím slušná, ale nově poskytované investiční a provozní úvěry jsou drahé, nedostupné nebo s nesmyslnými podmínkami. Banky nereflektují snahy centrální banky o oživení ekonomiky a snaží se na tom pouze víc vydělat.“
„Reakce ČNB a vlády ČR je žalostně pomalá. Komerční banky nemají jasné signály o protikrizových opatřeních, a proto předražují úvěry a chybí ochota k půjčování peněz. Pokud se toto nezmění, bude to znamenat likvidaci desítek firem.“
Zdroj: anonymní průzkum Hospodářské komory ČR
JAK SITUACI VIDÍ BANKY
Česká spořitelna: „Na snížené poptávce o některé úvěrové produkty se jistě projevuje to, že lidé se nechtějí za současné nejisté situace vázat úvěrem na delší dobu dopředu. Roli hraje i nestabilita na mezibankovním trhu. Důvěra v mezibankovní trh se ale postupně obnovuje.“
ČSOB: „Obecně jsme obezřetnější, zejména u vybraných odvětví, která jsou citlivější na zpomalení ekonomiky, a u nových klientů. U dřívějších klientů máme dostatek informací o jejich současné situaci, plánech i historii. Tyto informace je potřeba u nových klientů důkladně prověřit.“
Raiffeisenbank: „Pravda je, že jsme podmínky pro poskytování úvěrů zpřísnili. Změnily se tržní podmínky i ekonomika jako celek, proto jsme na tyto změny reagovali. Nicméně rozhodně není pravda, že nejsme ochotni půjčovat.“ )
Zdroj: průzkum Práva