„Krize se u nás projevuje určitě. Když srovnám například loňský únor s letošním, ubyla nám tak pětina hostů. Lidé zjevně šetří a je to vidět i na tom, co si objednávají. Nejen že jdou více na odbyt levnější jídla, ale menší je i odbyt například piva, což mě osobně překvapuje,“ uvedl majitel restaurace v centru Olomouce.

„Výdej obědů měsíc od měsíce klesá. Lidi šetří na teplém jídle, raději si do práce vezmou studenou svačinu,“ řekl Právu číšník z restaurace v centru Teplic.

„Od Nového roku chodí méně lidí, znatelný pokles hostů jsme však měli v únoru. Odhaduji, že to je až o čtvrtinu méně lidí, kteří k nám nyní přicházejí. Je to znát hlavně na poklesu vytočeného piva. Kořalek prodám zhruba stejně. Krize je tak velmi znatelná. Je to tím, že lidé nemají peníze nebo se bojí o práci a šetří,“ řekl Právu spolumajitel baru B 13 u centra Českých Budějovic Karel Dvořák.

I hotely na prodej

„Kdo se o své hosty průběžně staral a nenasadil ceny příliš vysoko, nemá teď problémy. Nejhorší situaci prožívají hoteliéři a restauratéři v centru Prahy. Ti spoléhali na to, že lidé v minulých letech často bez rozmyslu utráceli,“ tvrdí Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) s tím, že se ekonomická krize podepsala i na množství peněz, které u nás v gastronomických službách cizinci utratí.

„Ve všech podnicích zabývajících se příjezdovým cestovním ruchem platí absolutní stop stav na nabírání nových zaměstnanců a mnohé restaurace a hotely jsou již na prodej. U některých nových hotelů, které měly být v Praze otevřeny, ani nebyla zahájena stavba,“ říká Okamura. Stavět se tak nezačal luxusní hotel v proluce na Národní třídě, kde se cena za metr čtvereční pozemku vyšplhala na 250 tisíc korun, na přestavbu na hotelový komplex čeká i bývalá budova banky na Senovážném náměstí.

Výrazný pokles tržeb postihl podle některých hlasů překvapivě ty nejlacinější podniky na městské periferii.

„V hospodách, kde skutečně mají akorát tak pivo, se tržby meziročně propadly zhruba o pětinu,“ řekl Právu Jan Janák, který v Plzni provozuje více než deset restauračních zařízení. „V o něco lepších hostincích v okrajových čtvrtích se tržby snížily o pět až deset procent. Středostavovské podniky v centru města se zatím drží na loňské úrovni, ale není pochyb o tom, že krize dorazí i tam,“ dodal Janák.

Spropitné stále nižší

Rozdíl je prý také v denním kolotoči. „Přes poledne se ještě chodí na jídlo, protože v poledne se jíst musí, na tom se nic nezměnilo. Ale horší je to večer, protože na večeře už se tolik nechodí. Také firemní večírky už nejsou tak veliké, jako dříve bývávaly, protože firmy začaly šetřit. A nezaměstnaní, ti do restaurace nechodí vůbec,“ uvedl majitel restaurace Duo v Karlových VarechStaré Roli Tomáš Vlastislav.

Právě v lokalitách, kde se prudce zvyšuje nezaměstnanost po zastavování výroby v místních klíčových firmách, jako například v Novém Boru, kde skončil Crystalex, mají obavu všichni provozovatelé služeb, tedy i hospodští.

„Těžké chvíle pro místní majitele restaurací, a nejen pro ně, přijde, až nezaměstnaným registrovaným na úřadu práce skončí pobírání podpory,“ míní novoborský starosta Jindřich Mareš (ODS).

Barometrem solventnosti hostů je podle vedoucího reprezentativní restaurace Boulevard v sousedství Městského divadla Brno Miroslava Godlevského spropitné.

„Ještě donedávna bylo běžné, že hosté k 500korunovému účtu přidávali zhruba desetiprocentní spropitné, dnes dají sotva 15 korun. A takových hostů je 80 procent,“ potvrdil restauratér.