Ještě zhruba před půl rokem šplhala k 150 dolarům za barel, nyní je na 40 a ani omezování těžby u států OPEC na tom mnoho nezměnilo.

Obchodníci zatím vyčkávají a mnohé tankery se změnily ve sklady ropy na vlnách. Ohromné zásobníky na pevnině, jako jsou třeba jedny z největších v Cushingu v Oklahomě, které pojmou 10 procent roční spotřeby USA, jsou nejspíš plné. Obchodníci běžně hrají hru, kdy se zásobami ve skladech čekají na vyšší ceny na trhu, tentokrát je to však jiné a nikdo nečekal, tak rychlý propad cen ropy.

"Nikdo to nečekal. Většina lidí si myslela, že ceny naopak porostou ke 200 až 250 dolarům za barel, Pomalu se předbíhali, kdo vydá vyšší odhad," komentuje situaci na trhu s ropou Antoine Halff z Newedge. Avšak nedlouho poté, co ceny ropy dosáhly 147 dolarů za barel začal poměrně rychlý pokles.

Strategie skladování je nákladná

Strategií dneška je tak skladování. Čekání na oživení globální ekonomiky, které by přineslo růst cen ropy a ti, kteří teď ropu levně nakoupili, ji mohli ze svých zásob dráž prodat. A tak se v současnosti pohupuje na vlnách jen u amerických břehů asi 30 tankerů, každý tak s dvěma milióny barelů, a nikam neplují. Jen skladují.

foto: Novinky/Jaroslav Soukup

"To se postupně prodraží," komentuje skladovací taktiku Phil Flynn, analytik Alaron Trading Corp. “Když sedíte na spoustě ropy a musíte platit za její uložení a ještě pojištění a nemůžete najít kupce, možná to nakonec radši prodáte se ztrátou, abyste se z toho dostali," řekl Flynn.

Uložení ropy v tankeru není zadarmo a loďaři na tom pěkně vydělávají. Oproti loňskému létu zvedli podle Douglase Mavrinace analytika Jefferies & Co. třikrát ceny, takže si účtují na loď a den 75 000 dolarů.

Poptávka po ropě rostla stabilně od počátku 80. let a akcelerovala v posledních letech díky rozvoji čínského trhu. Jenže krize finančních trhů a nyní i pokles průmyslové výroby všechno změnil.

Dva scénáře

Ropy je přebytek. Producenti ropy by mohli zastavit těžbu a nechat trh vyhladovět. Nebo naopak trh pošlou brzy ke dnu ti, kteří ropu zatím skladují, protože už si nebudou moci dovolit další čekání. Druhý scénář je pravděpodobnější, protože zima končí, plyn a ropa kvůli topení nejsou potřeba. S krizí klesla spotřeba pohonných hmot.

Přitom státy, které si zvykly tak báječně utrácet, musí ropu prodávat. Například Rusku předpovídali analytici problémy se státním rozpočtem, pokud cena ropy klesne pod 50 dolarů za barel.

Stalo se a Rusko má skutečně potíže a nemůže si dovolit na dlouho přestat prodávat ropu nebo omezovat těžbu jako Saúdská Arábie a malé emiráty, které mají přebytek hotovosti. Rubl se propadl, Kreml seškrtal rozpočet postavený na vyšších cenách ropy a ruští miliardáři se propadli v žebříčcích nejbohatších lidí planety. Podobné je to s dalšími na ropu bohatými státy - Venezuelou a Nigérií.