Samotný protikrizový plán, který vznikl za pomoci Národní ekonomické rady (NERV), bude podle něj stát rozpočet 41,5 miliardy korun. Na druhou stranu pomůže v ekonomice vytvořit stimul za 80,1 miliardy korun. Celkové náklady na protikrizová opatření budou tedy 1,95 procenta hrubého domácího produktu, stimul tvoří 4,7 procenta HDP.

Plán, který vytvořil NERV, je podle Topolánka již druhou fází vládní strategie, již představil premiér v prosinci. První fáze se již uskutečnila od loňského října do letošního ledna a obsahovala například snížení daní podnikům, využitím peněz z rezervních fondů ministerstev nebo podpora podnikatelů v zemědělství.

Národní protikrizový plán počítá dále například se slevou na sociálním pojištění, se zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. Návrhy se dále týkají snížení poplatků na železnici o pětinu, zajištění regionální dopravy, garancí za úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky, zateplování budov nebo investic do vědy a výzkumu.

Celkové přímé výdaje na protikrizová opatření podle premiéra činí 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 70 miliard korun. Dalších 22 miliard podle něj vyplývá z odpuštění placení záloh na dani z příjmu.

Kalus souhlasí, ČSSD kritizuje

Prezident Václav Klaus považuje připravený protikrizový plán za celkem racionální a přiměřený. Jak ale upozornil, žádný vládní "záchranný balíček" nemůže Českou republiku před dopady globální recese uchránit.

Protikrizový plán kritizovala ČSSD. Podle ní stejně jako letošní státní rozpočet vychází z nereálných předpokladů o vývoji ekonomiky v letošním i příštím roce. Poslanci ČSSD ve svém vlastním návrhu navrhují mimo jiné vyplacení 13. důchodu, zvýšení daní lidem s hrubým příjmem nad 1,2 milionu korun ročně, zvednutí přídavků na dítě či zvýšení podpor v nezaměstnanosti a prodloužení doby, po kterou se pobírají.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je vládní balík pravděpodobně tím nejlepším, co v dané situaci a s existujícími omezeními zdrojů lze uplatnit. Negativní stránkou opatření je podle něj zvýšení schodku veřejných financí, který podle něj zřejmě letos dosáhne nejméně 4,5 procenta HDP.