Hlavní obsah

Blíží se výplaty za leden, budou o stokoruny vyšší

– PRAHA
Právo, Vladimír Čechlovský

Zaměstnanci už za několik dní najdou ve výplatním sáčku nebo na účtu v bance o několik stokorun vyšší čistou mzdu, než na jakou byli dosud zvyklí. Od ledna letošního roku se jim totiž snížil odvod sociálního pojistného o jeden a půl procenta, takže jim stoupne čistá mzda, i když jim zaměstnavatel nepřidá ani korunu.

Článek

Sazba sociálního pojištění se snížila z osmi na 6,5 procenta z hrubé mzdy, zdravotní pojištění (4,5 procenta) se nemění. Zaměstnanec tedy nově odvádí státu ze své mzdy na sociální a zdravotní pojištění celkem 11 procent, zatímco dosud to bylo 12,5 procenta.

Zvýšení čisté mzdy pocítí všichni zaměstnanci, protože od sociálního pojištění není nikdo osvobozen.

Například zaměstnanec s hrubou mzdou 10 000 korun měsíčně ušetří na pojistném 150 korun měsíčně, s příjmem 20 000 korun pak 300 a se mzdou 50 000 korun 750 korun měsíčně. V absolutních částkách tedy nejvíc ušetří lidé s nejvyššími příjmy.

Lidé něco ušetří i na daních

Vzhledem k tomu, že zaměstnavateli klesl od ledna odvod nemocenského pojištění o jedno procento (z 3,3 na 2,3 procenta), sníží se o něco i tzv. superhrubá mzda, z níž se počítá zaměstnanci patnáctiprocentní daň.

Například u zaměstnance s příjmem 20 000 korun měsíčně klesne daň o 30 korun, takže celkově za měsíc získá s úsporou na pojistném 330 korun (300 pojistné+30 daň).

Daňový efekt vůbec nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy. Těm se ale rovněž sníží sociální pojistné.

Manželé, kteří jsou oba zaměstnáni, ušetří vždy každý za sebe. Pokud například manželé oba pobírají 20 000 korun hrubého měsíčně, na dani a pojistném ušetří dohromady 660 korun (2x330).

Jinde zase lidé víc utratí

Na druhé straně od ledna současně stoupla řada výdajů. Zvýšilo se regulované nájemné o stokoruny až tisícikoruny, razantně se zvedla cena elektřiny. Podražily i mnohé další služby, jako jsou dodávky vody, veřejná doprava apod.

Ve zvlášť obtížné situaci budou lidé, jejichž zaměstnavatelé v důsledku světového hospodářské krize propouštějí.

Podnikatelé jinak

Snížení pojistného se u zaměstnance projeví zrušením pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Toto pojistné tedy nadále bude hradit pouze zaměstnavatel.

U podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečně činných je situace odlišná. Jim klesla sazba sociálního pojistného o 3,4 procenta, z toho u nemocenského pojištění o tři procenta.

Nemocenské pojištění je ale dobrovolné a řada podnikatelů si ho neplatí. Mnozí podnikatelé tedy proti dnešku pocítí jen snížení sazby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 0,4 procenta.

Pokles pojistného jako řešení sporu

Současný pokles pojistného je výsledek zhruba půldruhého roku trvajícího sporu. Koalice totiž původně navrhla od roku 2009 snížit sazbu daně z 15 na 12,5 procenta a naopak zhoršit podmínky pro slevy na dani. To by ale poškodilo lidi s nízkými a středními příjmy, a tak ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nakonec přišel s návrhem ponechat dosavadní sazbu 15 procent i výši slev na dani a naopak snížit sociální pojistné.

U OSVČ je na rozdíl od zaměstnanců vyměřovacím základem pro odvod zdravotního i sociálního pojistného 50 procent příjmů po odečtu výdajů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám