Pražské kolektory dosahují devadesáti kilometrů. Systém podzemních chodeb je tak nejdelší na světě. Nejen kvůli délce patří pražské podzemí mezi světové unikáty.

„Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, které vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíl teplot,“ vysvětlil ředitel společnosti Kolektory Praha Otakar Čapek.

Pražské podzemí přitahuje odborníky například ze Spojených států či arabských zemí. Podobný systém podzemních chodeb buduje například i Paříž či další světová města.

Proč je o kolektory takový zájem?

Jedná se o speciální síť tunelů a chodeb, které vedou nejrůznější rozvodné sítě. Kolektory jsou dobře zabezpečené. Nehrozí zde přerušení dodávek plynu kvůli seismickým aktivitám, osvědčily se i během povodní, které Prahu těžce zasáhly v uplynulých letech.

Kolektory jsou navíc napojeny na speciální zabezpečovací systém. Na devadesáti kilometrech je rozmístěno na 45 tisíc čidel, které vnímají teplotu, vlhkost, zda neuniká plyn či se do chodeb nedostává velké množství vody nebo tam někdo nevnikl.

„Hlavními výhodami kolektorizace je bezpečnost dodávek plynu a dalších inženýrských sítí, tedy stálá kontrola, údržba a opravy, rychlost zjištění místa a příčiny poruchy či rozsahu následných škod,“ dodal Čapek.

S výstavbou prvních chodeb se začalo již v roce 1973 v Ďáblicích. Práce na kolektorech je poměrně zdlouhavá kvůli geologickým průzkumům, navíc je i nákladná. Současných devadesát kilometrů přišlo na několik miliard korun. Praha vyčlenila na další výstavbu 350 miliónů korun za rok.