Propad českého průmyslu je podle statistiků nejrychlejší v Evropě. Týden po zahájení činnosti rady získalo 10 ekonomických záchranářů od ČSÚ a následně i od Eurostatu tvrdá ekonomická data, která se odlišují od představ o stavu české ekonomiky platných před týdnem.

Statistici ve středu potvrdili, že dopady celosvětové finanční krize jsou daleko tvrdší, než se očekávalo. A to i po úpravě původní prognózy ekonomického růstu pro letošní rok z více než čtyřprocentního růstu na 2,9 %.

Podle ČSÚ průmyslová produkce v Česku loni v listopadu meziročně klesla o 17,4 procenta, stavební výroba v listopadu loňského roku ve stálých cenách meziročně klesla o 5,6 procenta.

Ekonomika eurozóny, do které směřuje většina českého exportu, je v recesi a bude se v ní pohybovat minimálně větší část letošního roku.

Rozdíl až 60 miliard

Negativní čísla, která výraznými propady překvapila i většinu ekonomických analytiků, povedou k tomu, že úpravy rozpočtu pro letošní rok, které má vláda předložit Sněmovně na jejím únorovém zasedání, budou muset být výrazně vyšší než předpokládaných 15 miliard, se kterými se počítalo na konci loňského roku.

Opoziční sociální demokraté odhadují, že propad rozpočtových příjmů v důsledku dopadů finanční krize se mohou pohybovat až kolem 60 miliard korun. Jako velmi trefná se tak ukázala slova viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena ekonomické rady Martina Jahna, že nejdříve je nutné poznat skutečné dopady krize na českou ekonomiku a teprve pak přijímat opatření.

Podle mínění některých analytiků bude návrhy NERV komplikovat také fakt, že část rady je pro opatření, která více méně kopírují záchranné kroky západoevropských vlád, část členů rady, zejména kolem bývalého ministra Vladimíra Dlouhého či profesora ekonomie Michala Mejstříka, tyto kroky považuje za nesprávné.

Singer: Pesimističtější varianta

Že je situace vážná a mění se poměrně rychle a dramaticky, potvrzuje i Česká národní banka. Růst české ekonomiky bude v letošním roce pravděpodobně odpovídat spíše alternativnímu, pesimističtějšímu výhledu ČNB, který počítá se zpomalením růstu na zhruba 0,5 procenta. Agentuře Reuters to sdělil viceguvernér ČNB Miroslav Singer.

„Vypracovali jsme alternativu s vědomím, že nevíme, jak hluboce se pokles poptávky projeví na našich exportních trzích. A nyní to vypadá, že tato alternativa se naplňuje,“ řekl Singer.

Na možnost výraznějšího zpomalení české ekonomiky než na odhadovaných 2,9 % HDP upozornil na konci roku guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Ten řekl, že hrubý domácí produkt by v roce 2009 mohl vzrůst jen o půl procenta. Za loňský rok ekonomové čekají zpomalení na zhruba 4,5 % po předloňském vzestupu o 5,9 %.