"Ruská delegace vedla jednání v pondělí ráno v Kyjevě. Výsledkem je, že Ukrajina podepsala dohodu bez jakýchkoliv dodatků,“ citovala agentura Reuters oficiální prohlášení Gazpromu.

Právě kvůli ručně vepsanému dodatku se v neděli dohoda o monitorování průtoku ruského plynu pro Evropu, která má umožnit obnovení dodávek, zkomplikovala.

Od čtvrtka minulého týdne Evropská unie jednala s Ruskem a Ukrajinou ohledně speciálních komisí, které by dohlížely na tranzit ruského plyn přes Ukrajinu. Už v pátek to vypadalo, že dohoda by mohla být co nejdříve podepsána a tím by do Evropy opět putovaly dodávky plynu. Jenže o víkendu se jednání zkomplikovala a v neděli ruský prezident Dmitrij Medvěděv dohodu odmítl s tím, že krajina si ke svému znění připsala dodatek, a má tedy jiné znění než Rusko.

Rusko nemá důvod neobnovit dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Všechny jeho podmínky byly naplněny. V Bruselu to v pondělí prohlásil za české předsednictví EU ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, jak uvedla ČTK. "Včerejší zkušenosti ukázaly, že nic nelze předvídat," dodal český ministr s tím, že "pokud by si  Moskva kladla další podmínky, Evropská unie nemá jiné nástroje, než dál vyjednávat."

Podle agentury Itar-Tass ruská delegace v Bruselu v pondělí podepíše "definitivní dokument" umožňující obnovit dodávky plynu do Evropy.

Do Bruselu ráno z Moskvy odletěl vicepremiér Igor Sečin a šéf koncernu Gazprom Alexej Miller.

Česko má zatím dostatečné zásoby plynu

Podle společnosti RWE Transgas, která je v Česku dominantním dodavatelem plynu,  se domácnosti zatím nemusejí obávat o své dodávky. 

„Do České republiky stále proudí zemní plyn severní cestou a zahraniční dodávky doplňujeme čerpáním z podzemních zásobníků. Aktuálně je v zásobnících zemního plynu uloženo pro české zákazníky více než 1,85 miliardy metrů kubických zemního plynu,“ vysvětlil mluvčí společnosti Martin Chalupský. 

Podle něj by se průměrná spotřeba plynu v tuzemsku mohla zvýšit na 55 miliónů kubíků denně. To znamená, že zásoby by vydržely na více než třicet dní. 

„Plynárenské společnosti neuvažují o zavedení regulačních stupňů a prioritou nadále zůstává zachování normální provozu pro všechny zákazníky,“ uzavřel Chalupský. 

Ukrajinsko-ruský spor o zemní plyn

Ukrajina a Rusko vedou spor o cenu, za kterou Kyjev od Moskvy zemní plyn odebírá. Ruská federace požaduje 450 USD za 1000 metrů krychlových. Ukrajinci to odmítají a považují to za ekonomicky neúnosné. Vloni platili pouze 179,5 USD, což je zhruba polovina ceny, kterou platí evropské země.

Ukrajina je ochotná přistoupit na cenu 201 dolarů za 1000 metrů krychlových, zároveň ale požaduje, aby ruský monopolní vývozce plynu Gazprom přistoupil na zvýšení tranzitních poplatků na 2,05 z dosavadních 1,7 USD za každých 1000 kubíků plynu.

Gazprom začal dodávky plynu přes Ukrajinu omezovat 1. ledna a ve středu se zavřely kohouty úplně. Bez ruského plynu tak je řada zemí Evropské unie, včetně České republiky a Slovenska. Dotčené země prozatím čerpají plyn ze zásobníků a vyjednávají o zvýšení dodávek jinými cestami.