Vybudování tohoto českého jediného zásobníku aquiferového typu umožnilo nalezení vhodné přírodní horninové struktury. Plyn se tady skladuje v prostoru, kde původně byla voda, která byla vytlačena do nižších půdních vrstev.

Zásobník je v provozu od roku 1965, kdy sloužil pro uskladňování přebytků koksárenského plynu z Ostravska.

Z Ruska přes jižní Moravu

Více než kilometr pod zemským povrchem ukrývá na jihu Moravy několik bývalých ložisek plynu zásoby paliva, které slouží pro dorovnání spotřeby u nás právě v případech, jako je nynější nedostatek plynu.

Zemní plyn z Ruska vstupuje do Česka ze Slovenska v předávací stanici u Lanžhota na Břeclavsku. Jeho dalšímu proudění do vnitrozemí a Evropy pomáhá kompresní stanice plynu u několik kilometrů vzdálených Hrušek. Tam je první ze zásobníků společnosti RWE Transgas. Jedná se o vytěžené ložisko zemního plynu, které bylo uzpůsobeno k novému účelu. Svůj zásobník má i společnost Moravské naftove doly.

 

Rezervoár u Dolních Bojanovic má celkovou kapacitu 576 miliónů kubických metrů plynu a podzemní zásobník Uhřice dalších 180 miliónů kubických metrů.

Zajištění zásobování zemním plynem v Česku se daří jen díky maximální možné těžbě z podzemních zásobníků. Doplňují se tak zahraniční dodávky plynovodem severní cestou. Šest největších zásobníků plynu provozuje společnost RWE Gas Storage. Denní spotřeba zemního plynu se v celé republice pohybuje kolem 50 miliónů metrů krychlových.

Avšak kvůli nízkým teplotám bylo v pátek spotřebováno ještě o dva milióny kubíků plynu více. „Využíváme celkem tři různé technologie podzemního ukládání plynu – čtyři plynová ložiska, aquifer a skalní kavernu. Tyto zdroje jsou sloučeny do jednoho virtuálního zásobníku plynu s celkovou kapacitou 2,321 miliardy metrů krychlových. Těžební výkon 35,7 miliónu kubíků zemního plynu za den je nyní na maximu,“ vysvětlila Simona Hladíková z tiskového odboru společnosti RWE.