Půjde o bezprecedentní nárůst, který ve světě otestuje chuť financovat výdaje americké vlády. Dosud investoři peníze do relativního bezpečí státní pokladny USA v dobách ohrožení horlivě cpali. Teď jsou však úrokové sazby nebývale nízko a investoři krátkodobě půjčují americké vládě doslova zadarmo, napsal deník.

V nadcházejícím roce však doběhne asi 40 procent půjček od soukromníků a americká vláda se bude muset znovu zadlužit, aby půjčky splatila. Jelikož se Washington snaží o stabilnější dlouhodobé půjčky, investoři budou zřejmě požadovat vyšší návratné částky, což pocítí daňoví poplatníci.

Zatímco se Spojeným státům peníze od investorů jen hrnou, není jisté, zda je trend udržitelný. „Někde tiká časovaná bomba. Nevíme přesně, kde se v kalendáři nachází,“ řekl Lou Crandall, hlavní ekonom agentury Wrightson ICAP, která analyzuje kroky a trendy pro státní pokladnu.

Hlad vlády po penězích začal růst exponenciálně, když domácí ekonomika spadla do recese v souvislosti s krizí na hypotečním trhu, která propukla před rokem. Washington od té doby schválil výdaj 168 miliard dolarů na oživení ekonomiky, 700 miliard na odvrácení kolapsu finančního systému a několik miliard na pomoc různým finančním institucím jako American National Group, Fannie Mae a Freddie, či automobilkám.

Obama s Kongresem zvažují další injekci

Situaci to ale nezlepšilo, pokračuje Washington Post. Nadcházející prezident Barack Obama a zástupci demokratů v Kongresu proto teď hovoří o dalším výdaji 850 miliard dolarů na udržení pracovních míst, snížení daní a úlevy. Na to si vláda musí půjčit v příštím roce, čímž zvýší dluh na až dva bilióny.

Koncem týdne činil dluh USA 10,7 biliónu dolarů. Téměř 6,5 biliónu (přes 40 procent HDP) Spojené státy dluží soukromým investorům. Skoro polovinu z této částky jsou dlužni zahraniční investoři. V říjnu se největším věřitelem stala Čína. Dosud to bylo Japonsko, které je ale teď zadlužené ještě víc než USA.

Názory na zadlužení se ve Spojených státech různí. Po navýšení o dva bilióny bude dluh představovat asi 53 procent HDP. Podle Scotta Lillyho, představitele Centra pro americký pokrok, je to jen pár procentních bodů nad úrovní z počátku devadesátých let.