Penzisté si od ledna v průměru polepší o 330 korun měsíčně. Poroste ale jen procentní část důchodů, která závisí na výši platu a délce pojištění. Ta se zvýší o 4,4 procenta. Základní výměra bude i nadále činit 2170 korun měsíčně. Více tak vzrostou penze vysoké než nízké.

Kdo má průměrnou mzdu, prodělá

Změny se opět dotknou nemocných. Za první měsíc marodění dostanou méně peněz všichni, kdo mají příjmy nižší než asi 24 000 Kč hrubého měsíčně. Tolik je zhruba nyní průměrná mzda v ČR, které ale zdaleka ne všichni dosáhnou.

Lidé s vyššími příjmy si naopak polepší až o tisícikoruny (podrobněji viz tabulka). Maximální měsíční nemocenská se zvýší z 10 848 na 20 069 korun.

Posunou se totiž stávající redukční hranice pro výpočet vyměřovacího základu. Nově se pak budou při výpočtu nemocenské zohledňovat příjmy asi do 71 000 korun měsíčně, pokud je z nich odvedeno nemocenské pojištění. Doposud to bylo jen do hranice zhruba 24 000 korun.

Kolik dostaneme za první měsíc nemoci:
od září 2008
hrubá měsíčnímzda nemocenské
10 0005028
20 0009492
40 00010 848
60 00010 848
80 00010 848
od ledna 2009
náhrada mzdynemocenskécelkem
171228484560
342456969120
5748945615 204
688811 34418 232
762112 44820 069
Jak stoupne mateřská
měsíční hrubá mzdarok 2008 (v Kč)rok 2009 (v Kč)
10 00068406930
15 00010 23010 380
20 00012 75013 830
25 00014 37016 980
30 00014 37019 050
35 00014 37021 120
40 00014 37022 350
45 00014 37023 370
50 00014 37024 390
55 00014 37025 440
60 00014 37026 460
65 00014 37027 510
70 00014 37028 560
75 00014 37028 890
80 00014 37028 890

 

Nemocenskou bude ale stát vyplácet až od patnáctého kalendářního dne marodění. Během prvních čtrnácti kalendářních dní vyplatí stonajícím náhradu mzdy zaměstnavatel.

Má ale povinnost ji zaplatit až od čtvrtého pracovního dne, a to jen za následující pracovní, nikoli kalendářní dny. První tři pracovní dny lidé nebudou mít na náhradu výdělku nárok. To však neznamená, že by ji dostávat nemohli, pokud se tak se zaměstnavatelem domluví.

Výše náhrady mzdy se bude počítat ne jako nemocenská z průměrných denních, ale z hodinových příjmů. Ty budou opět redukovány. Z 90 % se započítá částka do 137,55 koruny, z 60 % částka mezi 137,55 koruny a 206,15 koruny a ze 30 % částka mezi 206,15 a 412,30 koruny. Náhrada mzdy pak bude činit šedesát procent takto redukovaného hodinového základu.

Mateřská vzroste u vyšších příjmů

Podobně jako nemocenská se zvýší také peněžitá pomoc v mateřství. Její maximální částka vzroste z letošních 14 370 korun na 28 890 korun měsíčně. Těm, kdo vydělávají méně než 16 500 korun hrubého měsíčně, se ale mateřská zvýší jen minimálně.

Posuny redukčních hranic jim nepomohou a projeví se tak jen to, že od ledna bude mateřská činit 70 procent místo dosavadních 69 procent denního vyměřovacího základu. Méně se mateřská zvýší také tomu, kdo ji začne brát ještě v tomto roce.

Od ledna bude navíc možné, aby s dítětem od sedmého týdne po porodu zůstal doma muž a peněžitou pomoc čerpal on. Podobně se budou moci rodiče vystřídat i v péči o nemocné dítě.

Tvrdší podmínky pro lidi bez práce

Změny od ledna čekají také nezaměstnané. Podpora se jim zkrátí o měsíc. V závislosti na věku ji budou místo 6, 9 nebo 12 měsíců dostávat 5, 8 nebo 11 měsíců. První měsíce ale budou dostávat peněz více než nyní.

První dva to bude 65 % místo dosavadních 50 % průměrného čistého příjmu. Další dva měsíce 50 % a po zbytek doby stejně jako dosud 45 %. Maximální výše podpory bude 13 307 místo letošních 12 250 korun.

Přibude ale také způsobů, jak nezaměstnaného vyřadit z evidence úřadu práce. Půjde to například tehdy, když po více než pěti měsících v evidenci bez vážného důvodu odmítne rekvalifikaci. Podporu nedostane ani ten, kdo v posledním půl roce dvakrát odešel z místa zprostředkovaného úřadem práce.

Dávky podle dobrovolných hodin

Další novinkou je to, že se bude výše příspěvku na živobytí, dávky hmotné nouze, odvíjet od počtu dobrovolně odpracovaných hodin. Lidé budou mít po šesti měsících jejich pobírání nárok jen na existenční minimum (2020 Kč měsíčně).

Na životní minimum (3126 korun měsíčně) dosáhnou, pokud dobrovolně odpracují alespoň dvacet hodin za měsíc. Pokud se prokážou více než třiceti hodinami dobrovolné práce, dostanou ještě bonus 500 korun měsíčně. Dobrovolnou práci mají organizovat městské a obecní úřady, nebude to však jejich povinností. Ty budou rozhodovat také o tom, zda budou dávky hmotné nouze vyplácet v poukázkách nebo hotově.

Dlouhodobě evidovaným nezaměstnaným se od příštího roku také zkrátí doba, která jim bude počítána jako náhradní doba pojištění na důchod. Pokud již nemají nárok na podporu, započítávají se jim nyní z této doby maximálně tři roky v evidenci. Od ledna to bude pro nezaměstnané mladší 55 let maximálně jeden rok.