Zaměstnanci se mzdou do zhruba 10 000 korun hrubého měsíčně sice ušetří na pojistném, ale jinak už nezískají nic.

Důvodem, proč se od ledna sníží i daň z příjmů, je zdánlivě nesouvisející fakt, že firmám od téhož data klesne sazba pojistného, a to z nynějších celkových 35 % na 34 procent z vyměřovacího základu zaměstnance. Firmám se snižuje konkrétně sazba nemocenského pojištění, a to o jeden procentní bod.

K tomu došlo proto, že novým zákonem o nemocenském pojištění byla zaměstnavatelům od ledna 2009 uložena povinnost vyplácet zaměstnancům po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy.

Pojistné, které platí firma, je přitom důležitým faktorem, který ovlivňuje výši daně zaměstnance. Jeho základ daně totiž tvoří hrubá mzda navýšená o pojistné, které platí firma (tzv. superhrubá mzda). Když se sníží pojistné firmy, klesne superhrubá mzda, a tedy i daň zaměstnance.

Úspory na daních
měsíční mzdaúspora
10 000 Kč0 Kč
15 000 Kč23 Kč
20 000 Kč30 Kč
25 000 Kč38 Kč
30 000 Kč45 Kč
50 000 Kč75 Kč

Například zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 korun měsíčně má nyní základ daně – superhrubou mzdu – 27 000 korun (20 000x koeficient 1,35). Od ledna bude mít superhrubou mzdu o dvě stě korun nižší – 26 800 korun ( 20 000x 1,34). V prvním případě při sazbě 15 % činí daň (bez odpočtu slev na dani) 4050 korun, ve druhém 4020 korun. Úspora na dani činí 30 korun. Manželé vydělávající každý 20 000 korun tak získají za měsíc dohromady 60 korun.

Více lidé vydělají na poklesu sociálního pojistného

Na poklesu sociálního pojistného zaměstnanců z 8 na 6,5 procenta, které v minulých dnech schválila po velkém boji Sněmovna a které s největší pravděpodobností bude účinné rovněž od ledna, samozřejmě lidé vydělají mnohem víc.

Například uvedený zaměstnanec nyní platí z dvacetitisícové hrubé mzdy celkové pojistné 2500 korun (celkem 12,5 % ze mzdy, přičemž 8 % činí sociální a 4,5 % zdravotní pojištění). Nově od ledna zaplatí jen 2200 korun, to je o tři sta korun méně (při celkové sazbě pojistného 11 %, přičemž 6,5 bude představovat sociální, nově už omezené jen na důchodové pojištění, a 4,5 % zdravotní pojištění)

Celkově tedy uvedený zaměstnanec bude mít od ledna vyšší čistou mzdu o 330 korun. Z toho 300 připadá na úsporu na pojistném a 30 na úsporu na dani z příjmů.

I podnikatel může ušetřit

Zaměstnanec s vyššími příjmy na tom bude lépe jak co do úspory na dani, tak i na pojistném. Příklad: Zaměstnanec se mzdou 50 000 korun hrubého měsíčně má nyní základ daně, to je superhrubou mzdu, 67 500 korun (50 000 x 1,35). Daň při sazbě 15 % činí z této částky (bez slev na dani) 10 125 korun. Od ledna bude jeho superhrubá mzda o pět set korun nižší – 67 000 korun (50 000x 1,34). Daň z této sumy činí 10 050 korun, to je o 75 korun méně než v prvním případě.

Na pojistném uvedený zaměstnanec se mzdou 50 000 korun od ledna ušetří 750 korun. Místo 6250 korun totiž zaplatí jen 5500 korun. Jeho čistá mzda celkově stoupne o 825 korun (75 korun je úspora na dani + 750 úspora na pojistném).

Daň z příjmů o něco klesne i osobám samostatně výdělečně činným. Jim se sice do superhrubého příjmu počítá – oproti zaměstnancům – jejich vlastní pojistné, ale to se od ledna také snižuje o 1,5 procentního bodu. Problémem u nich je to, že i u OSVČ se nejvíc snižuje nemocenské pojištění (o 1,1 procentního bodu), příspěvek na státní politiku zaměstnanosti klesne od ledna jen o 0,4 bodu.

Ale nemocenské pojištění je pro podnikatele nepovinné. Pokud tedy neplatí nemocenské pojištění, klesne mu pojištění, a tím pádem i daň jen minimálně. Sazba daně z příjmů i slevy na dani zůstávají od ledna stejné. Sazba daně činí 15 %, například základní sleva na poplatníka 24 840 korun ročně. Zvýhodnění na jedno vyživované dítě je 10 680 korun ročně.