K nejzávažnějším projevům finanční krize patří zhoršující se přístup k úvěrům a hypotékám kvůli opatrnějšímu chování bank a jejich zdražování. Odborníci upozorňují, že dopady krize pocítí více lidí než jen žadatelé o hypotéky či Češi, kteří investovali peníze do různých podílových fondů a vinou propadu akcií utrpěli finanční ztráty.

"Čeští spotřebitelé zatím proplouvají krizí bez velkých ztrát,“ řekl ČTK Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

"Dopady současné finanční krize na českou ekonomiku se teprve začínají projevovat. Očekáváme, že se naplno projeví v prvním čtvrtletí příštího roku,“ předpokládá Josef Novotný ze společnosti Fio.

Podle analytiků je třeba věnovat pozornost průzkumu Hospodářské komory mezi 1200 podniky, podle které v příštím roce polovina českých firem kvůli ekonomické krizi nezvýší mzdy svým zaměstnancům.

Zkracování práce je začátkem

Oproti loňsku bude mít letos v Česku o Vánocích v každém případě více lidí volno než před rokem. Je to však volno, o které nikdo nestojí. Firmy pro nedostatek zakázek přistupují k dočasné odstávce výroby, lidé zůstávají doma a snižují se jim výdělky. Na 80, ale i na 60 procent.

Podle úřadů (ÚP) práce přitom těchto případů stále přibývá. "V poslední době se o možnost uplatnění částečné nezaměstnanosti zajímá stále více firem. Jde o naprosto nový jev. Pokud by tuto možnost uplatnili všichni ti zaměstnavatelé, kteří se na to na našem úřadu ptají, jednalo by se o stovky lidí,“ řekla Právu mluvčí ÚP v Ostravě Svatava Baďurová.

Firmy spojené s autoprůmyslem v ohrožení

"Zaměstnanci se samozřejmě bojí. Pochopili, že je to houpačka a že si nikdo svojí pozicí do penze už být jist nemůže,“ řekl Právu odborový předák Jiří Valenta v jihlavském závodě Bosch Diesel, kde bude mít většina ze současných 5600 zaměstnanců od 15. prosince nucené volno za 80 procent platu. Spolu s dalším jihlavským výrobcem autodílů Automotive Lighting se jen v tomto městě týká zkrácení práce a tím i výdělku zhruba sedmi tisíc lidí.

Také rokycanská firma Borgers je napojena na automobilový průmysl. Na přelom roku už ohlásila čtyřtýdenní odstávku, závod s více než dvěma tisícovkami zaměstnanců propustil na dvě stě cizinců. "Dopady krize tlumí právě zahraniční agenturní pracovníci, kteří přijdou na řadu jako první,“ řekl Právu Jan Koranda, zástupce ředitelky rokycanského úřadu práce.

Na Chomutovsku omezilo výrobu šest firem, které vyrábějí komponenty pro automobilový průmysl. "Všechny podaly žádost o přechod na omezený režim produkce s výplatou 60 procent měsíční mzdy zaměstnancům,“ konstatoval Zdeněk Hejna z chomutovského úřadu práce.

Společnosti už zjišťují, jak masově propouštět

Řada podniků včetně automobilky Škoda, ocelárny ArcelorMittal či Karlovarského porcelánu oznámila propouštění.

"Firmy, zejména zahraniční, nás kontaktují s dotazy, jak lze technicky řešit masové propouštění. Je tedy možné, že něco připravují, je ale také možné, že se spíše chtějí připravit na možné důsledky krize,“ uvedl analytik trhu práce a zástupce ředitele Úřadu práce v Českých Budějovicích Vladimír Brablec.

Podle stínového ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) české exportní firmy pociťují pokles zakázek na příští rok o15 až 30 procent. Českým domácnostem tak reálně hrozí propad příjmů ať již z důvodu nezvyšování mezd nebo očekávané vyšší nezaměstnanosti.

Od příštího roku ale zdraží elektřina, teplo a voda. Domácnosti, kterým dodávají elektřinu ČEZ nebo Pražská energetika od ledna zaplatí o 9,9 procenta více než letos. Plzeňská teplárenská, největší zdroj na západě Čech, zvýší od ledna ceny tepla o 9,6 procenta, nejvíce za posledních deset let.

Údaje z USA varují

Že finanční krize má na domácnosti tvrdé dopady potvrzují například informace z USA, kde se počet pracovních míst minulý měsíc propadl o 533 000 a zaznamenal nejhlubší pokles za 34 let. Míra nezaměstnanosti stoupla na 6,7 procenta z říjnových 6,5 procenta, nejvýše od roku 1993. Tyto údaje ministerstva práce USA jsou dalším šokem pro finanční trhy a ukazují, že recese největší světové ekonomiky má na americký trh práce stále horší dopad.

Prezident USA George Bush v pátek připustil, že ekonomika USA vstoupila do recese a vyjádřil velké obavy z nepříznivého vývoje trhu práce. Obavy má Bush také o přežití amerických automobilek, které žádají o státní pomoc.

Evropský statistický úřad ve čtvrtek potvrdil, že také země eurozóny se již propadly do recese. Podle hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu Oliviera Blancharda je pro zvládnutí recese v každé zemi nutná vládní podpora. Vlády by nyní podle MMF měly podpořit ekonomiky, v nichž výrazně klesla soukromá poptávka, z veřejných zdrojů, aby zmírnily hloubku recese.