Soud zároveň zamítl návrh na zrušení části občanského soudního řádu, podle které soudy musejí provést některé zápisy do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí. Jde například o zápisy z valných hromad akciových společností.

Podle sporné novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menšinových akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Možnosti transakce dosud podle dostupných údajů využily stovky firem, a to mnohdy proti vůli menšinových vlastníků, kteří si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie a na to, že jsou oproti majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici.

Problematiku vytěsňování soud detailně zkoumal a letos v březnu zamítl podobný návrh skupiny senátorů. Squeeze-out podle tohoto rozhodnutí není protiústavní, ačkoliv byla zákonná úprava přijata poněkud nevhodným způsobem - prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Podle obhájců normy je vytěsnění menšinových akcionářů prospěšné v tom, že zjednodušuje rozhodování akciových společností, a tím v důsledku pomáhá ekonomice. Vláda už před časem avizovala, že problematiku výkupu účastnických cenných papírů v připravovaném novém obchodním zákoníku upraví jiným způsobem.