Článek
„Průměrná reálná hrubá měsíční mzda v národním hospodářství meziročně stoupla o 1,9 %, v podnikatelské sféře vzrostla o 3,3 %, v nepodnikatelském sektoru poklesla o 3,7 %,“ stojí v analýze vypracované ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).
Meziroční nárůst reálných příjmů podle MPSV zaznamenali jen domácnosti zaměstnanců s dětmi a domácnosti samostatně výdělečných osob. Ostatní skupiny zaznamenaly různě intenzivní snížení kupní síly svých příjmů. Reálné příjmy klesly například rodinám s dětmi s minimálními příjmy a důchodcům.
Průměrná nominální mzda v letošním prvním pololetí dosáhla 22 840 korun a meziročně vzrostla o 9,1 procenta (1 901 korun). V podnikatelském sektoru přitom činila 23 418 korun po meziročním nárůstu o 10,6 procent, v nepodnikatelské sféře stoupla o 3,1 procenta na 20 753 korun.
Dvě třetiny lidí berou méně než průměrnou mzdu
V prvním pololetí letošního roku se meziročně dále prohloubil rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími mzdami. Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou stoupl na 64,7 procenta. Dále se zhoršil také poměr průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře ke sféře podnikatelské.
„Výrazně posílily mzdové pozice podnikatelské sféry vůči hladině výdělků v nepodnikatelském sektoru,“ uvádí MPSV. Zatímco u podnikatelských organizací meziroční tempo růstu nominálních mezd významně zrychlilo, u nepodnikatelských subjektů pokleslo. Největší meziroční pokles kupní síly byl v oblasti vzdělávání (o 4,1 procenta) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (o 3,9 procenta).
Rychleji rostly mzdy řídícím pracovníků a manažerům, než zaměstnancům. Více rostly mzdy také mužům než ženám. Poměr průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů klesl na 72,5 procenta.