Článek
Světové ceny ropy ve čtvrtek poprvé od počátku loňského roku sestoupily pod hranici 50 dolarů za barel a nakonec klesly nejníže za tři a půl roku. Ropu tlačí dolů stále horší vyhlídky americké a světové ekonomiky, které se negativně odrážejí i na akciových trzích.
"Pro zpracovatelsky orientované ekonomiky typu české je propad světových cen ropy dobrou zprávou. Ulevit by měl zejména sektorům silniční a letecké dopravy, u nichž by mohl z hlediska provozního zisku plně kompenzovat nižší poptávku zapříčiněnou globální krizí," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Levnější ropa by měla částečně pomoci podle analytika ČSOB Petra Dufka vedle dopravců i zemědělcům a stavařům. "Splasknutí surovinové bubliny přišlo v nejvyšší čas i pro světovou ekonomiku, kterou čekají dlouhodobě nejhorší výsledky. A nedávno ještě rekordní ceny surovin tomuto vývoji rozhodně nepřidaly," uvedl. Dokud se podle něj jasně neobjeví náznak oživení hospodářského růstu, není příliš důvod, aby se ceny ropy výrazněji zvyšovaly.
Pozitivní je pro ekonomiku podle Dufka i návrat koruny nad hranici 25 za euro. "Mírné oslabení koruny tak umožňuje nadechnout se, případně se zajistit na slabších úrovních. Exportéři však musí v tuto chvíli čelit daleko většímu problému, než je koruna, a sice recesi evropské ekonomiky, kam směřuje většina vývozu z ČR," upozornil.
Světu hrozí deflace
I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl.
Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové bohužel zlevnění ropy ovlivní ekonomiku méně než její předešlé zdražování. "Každopádně pokles cen ropy a tudíž pohonných hmot se prudce podepíše na zabrzdění inflace," uvedla.
Rovněž vývoj devizového kurzu sehrává podle ní v krizi velmi pozitivní roli. "Kdyby v minulosti posilující koruny nebylo, banky by byly nesrovnatelně více namočeny v toxických aktivech, a tudíž by byla více ohrožena jejich stabilita.
Kdyby nyní oslabující koruny nebylo, byl by mnohem drtivější dopad na exportéry. A konečně kdyby existence koruny nebylo, měli bychom vyšší úrokové sazby a dopad na podniky i spotřebitele by byl tvrdší," uvedla. Proto podle ní není třeba spěchat s přijetím eura.
Od příštího roku pak Šichtařová očekává obnovené posilování koruny. "Ačkoliv je nynější oslabení jen dočasné, pro hospodářský růst má velký význam," dodala.