Zbytek z celkových 700 miliard chce Paulson nechat jako rezervu pro nepředvídaný případ nouze. „Udělám, co musím, aby celý systém zůstal silný a ve zbývajících devíti týdnech v úřadu budu dělat, co bude zapotřebí. Nehodlám ale začínat něco nového, pokud to nebude nutné nebo to opravdu nebude dávat smysl,“ citoval Paulsona deník. „Chci zachovat sílu a pružnost, kterou máme teď a kterou budou mít ti, co přijdou po nás,“ dodal.

Paulson obhajoval záchranný plán před Kongresem

V úterý také Paulson spolu s šéfem centrální banky Benem Bernankem způsob nakládání s prostředky, určenými ke stabilizaci finančního sektoru, obhajoval před Kongresem. Vláda totiž oproti původním předpokladům zaměřila záchranný program na kapitálové injekce bankám tak, aby mohly obnovit úvěry zákazníkům.

To se ukázalo jako rychlejší a efektivnější přístup ke stabilizaci finančního systému než vykupování špatných hypotečních aktiv, jak předpokládal původní plán, řekl Paulson. Podle něj by si původní plán vyžádal příliš mnoho zdrojů a ještě by to zřejmě nestačilo.

Vláda ze zhruba 700 miliard dolarů určených na podporu finančního sektoru rozdělila bankám ve formě kapitálových injekcí výměnou za jejich akcie téměř 160 miliard dolarů. Žádosti o další takovou pomoc ze strany menších finančních institucí bude vláda přijímat do 8. prosince.

Pomoc americké ekonomice ve výši 700 miliard dolarů schválil Kongres v říjnu. Ministr financí Paulson dostal k dispozici 350 miliard okamžitě, druhá polovina podléhala dalšímu schválení Kongresem.