„Hlavním faktorem bylo zvýšení hrubé marže o 13,4 miliardy korun. Na něm se nejvíce podílel meziroční nárůst cen elektřiny, vyšší objem tradingu především s deriváty elektřiny a vyšší výroba v jaderných elektrárnách na úkor uhelných,“ uvedla firma.

Vedení ČEZ uvedlo, že při tvorbě cen na příští rok zohlední současnou ekonomickou situaci. "I na úkor vlastní marže se budeme snažit snížit neregulovanou složku co nejnižším způsobem, aby se co nejméně promítla do cen jak domácnostem, tak podnikatelům," řekl generální ředitel Martin Roman.

Neregulovaná část tvoří více než polovinu ceny pro koncového zákazníka. ČEZ oznámí ceny na příští rok po rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o výši regulované části; ERÚ své rozhodnutí zveřejní 24. listopadu, jak uvedla ČTK.

Konkurenční E.ON ve čtvrtek odhadl, že se jeho cena elektřiny pro příští rok zvýší v průměru o 14 až 16 procent.

Z výsledků dále vyplývá, že ČEZ během tří čtvrtletí proinvestoval 7,4 miliardy korun na obnovu zdrojů, další tři miliardy korun za výdaje v jaderných elektrárnách. Nejvíc však společnost dala do větrných elektráren v Rumunsku, a to 9,8 miliardy korun.