Naopak pro 36,7 procenta českých domácností nebyl problém pokrýt svými pravidelnými měsíčními příjmy svoje výdaje a potřeby. Vyplývá to z pravidelného průzkumu životních podmínek obyvatel České republiky za rok 2007, který v rámci společného šetření v zemích EU provádí Český statistický úřad.

Podle sociologů z toho vyplývá, že české domácnosti jsou poměrně výrazně závislé na svých pravidelných měsíčních příjmech, rodiny s více dětmi navíc na sociálních dávkách. Jakékoli změny, například zvýšení počtu lidí bez práce v důsledku ochlazení tempa růstu ekonomiky, se mohou okamžitě promítnout do poklesu životní úrovně lidí a jejich schopnosti například platit nájemné či půjčky.

Pro některé domácnosti jsou to právě výdaje na bydlení, které patří k těm, jež pravidelně rostou, a případné splácení hypoték či úvěrů na bydlení je zátěží. Pětina domácností má tyto výdaje za velkou finanční zátěž, dvě třetiny domácností je vnímají jako „určitou zátěž“. Pouze 12 procent domácností výdaje za bydlení jako zátěž nepociťuje.

Průměrné výdaje na bydlení se loni meziročně zvýšily zhruba o pět procent, samotné nájemné o sedm procent. Výdaje na bydlení představují pro průměrnou domácnost vydání rovnající se 16 % jejich čistých příjmů.

Pokud se však vezmou výdaje rodin s nízkými příjmy či neúplné rodiny, vydají na bydlení až třetinu svého ročního čistého příjmu. Splácet půjčky je podle statistiků velkou zátěží pro 5,3 procenta domácností. Problémy se splácením se týkají zejména rodin s více dětmi.

Ve vlastním domě žije 40 procent lidí

Ve vlastním domě žije podle zjištění Českého statistického úřadu téměř 40 procent a v bytech v osobním vlastnictví 20 procent domácností. Nájemního bydlení nyní využívá 23 procent domácností, v družstevních bytech jich žije 12 procent.

V polovině devadesátých let minulého století přitom měla byt v osobním vlastnictví pouze 2 % domácností, v roce 2005 jich bylo 18 %. Zvýšil se i počet majitelů rodinných domků a naopak výrazně klesl počet rodin v nájemních bytech. Ještě v roce 1995 v nich podle dřívějšího zjištění ČSÚ žilo 40 procent domácností, v roce 2005 takových rodin bylo již pouze 25 procent.

Počet chudých se nemění

Národní míra chudoby, tedy počet domácností s příjmy nedosahujícími životního minima, se podle šetření ČSÚ v Česku téměř nemění.

Pod úrovní životního minima bylo odhadem 93 600 domácností s 280 400 osobami a většinu z nich opět tvořily domácnosti s dětmi (63 %), především neúplné rodiny.
Také míra ohrožení chudobou, počítaná podle jednotné evropské metodiky, zůstala v podstatě stejná.

Peněžní chudobou bylo ohroženo celkem 995 tisíc osob (9,76 % všech osob). Z hlediska věku to byly spíše osoby mladších věkových skupin, z hlediska ekonomické aktivity osoby nezaměstnané, neúplné rodiny a domácnosti se třemi a více dětmi.