Článek
Plán počítá s uvolněním více než dvou biliónů eur na částečné odstranění škod, které napáchala finanční krize. Česká delegace sice původně přijela včera na unijní summit do Bruselu s tím, že si vynutí ústupky z nedělní dohody eurozóny, jež má stabilizovat evropské finanční trhy, ale v průběhu večera z většiny námitek ustoupila a plánu stabilizace finančních trhů bránit nebude.
I Praha tedy souhlasí, že plán, vypracovaný státy eurozóny, se rozšíří na celou Evropskou unii. Některé námitky Česka budou zohledněny v závěrech: jde zejména o český důraz na respektování unijních pravidel a paktu stability. Premiér Mirek Topolánek ale včera po jednání varoval, že Sarkozy ještě nemá vyhráno a český postoj závisí na tom, zda Unie zapracuje podmínky Prahy.
Jde zejména o respektování férové hospodářské soutěže. „Pokud to nebude akceptováno… je náš postoj otevřený,“ řekl Topolánek novinářům.
Paříž hrozila Česku izolací
Závěrečný dokument mají šéfové vlád členských států EU odsouhlasit dnes. Vyjednavači se proto snažili přes noc zapracovat do textu některé české připomínky, aby dokument získal podporu.
Francie jako nynější předsednická země Evropské unie požadovala, aby se k této dohodě připojila celá Unie, a podle agentury AFP původně Čechy označovala za potížisty. Plánům patnácti zemí s jednotnou měnou euro totiž chtěli Češi tvrdě čelit. „Nesouhlasíme s tím, aby Evropská rada (summit) převzala principy, na nichž se dohodly pouze členské státy eurozóny. Česká republika se s těmito principy neztotožňuje,“ stálo ve vládním mandátu pro jednání.
Den před summitem citovala francouzská agentura AFP zdroj blízký prezidentu Nicolasi Sarkozymu, který dal najevo, že Paříž nebude váhat s izolací Česka na summitu – a to i přesto, že Praha za pouhé tři měsíce převezme vedení v Unii.
Pokud prý budou Češi trvat na svém, „schválí se balík v šestadvaceti“ – tedy bez ohledu na mínění Prahy. „Obávám se, že sedmadvacátá země na sebe přivolá úder blesku, aniž má adekvátní bleskosvod,“ dodal tento zdroj. Přijetí stabilizačního plánu závazného pro celou Unii by Česko sice mohlo vetovat, ale zbývajících 26 států se může rozhodnout český hlas ignorovat.
Praha odmítala klíčové prvky plánu
Zmíněný mandát, s nímž přijela vládní delegace do Bruselu na jednání, odmítal klíčové prvky stabilizačního plánu, který v neděli získal podporu 15 zemí eurozóny, Slovenska i Británie, s níž ČR jindy úzce spolupracuje. Čechům se nelíbil vstup státu do kapitálu bank, záruky pro střednědobé dluhy bank i výměna nelikvidních aktiv za státní dluhopisy.
„Zejména rekapitalizace bank je na rozhodnutí členských států a např. ČR k ní přistupovat nehodlá,“ zdůrazňoval vládní mandát. Ten odmítal i unijní úsilí o větší kontrolu bankovních ústavů, které působí ve více zemích EU. Proti plánu eurozóny stavělo Česko výsledky jednání ministrů financí EU z minulého týdne – zdůrazňovalo zejména požadavek, že je třeba vyhnout se negativním dopadům rozhodnutí v jedné části EU na jiné členské státy.
Češi chtěli, aby byl tento požadavek zahrnut do závěrů unijního summitu. Pak by totiž mohli vyvíjet tlak na státy, jejichž rozhodnutí by mohla Česku způsobit problémy. Praha také žádala plnění Paktu stability, který je oporou eura, a dodržování zákazu veřejných podpor. Už summit čtyř unijních velmocí předminulý víkend ale naznačil, že velké státy chtějí v době krize mírnější uplatňování paktu.
I zákaz veřejných podpor byl fakticky „dán k ledu“, když státy jako Británie, Německo, Irsko, Belgie a Francie začaly poskytovat masivní pomoc svým bankám. Komise žádá vyšší ochranu vkladů Evropská komise ve středu oznámila, že připravila návrh na zvýšení minimální záruky v zemích EU nejprve na 50 000 eur (zhruba 1,25 miliónu Kč) a po roce platnosti až na 100 0