Škrty by mohly dosáhnout až deseti miliard korun. „Je ohroženo číslo deficitu, nikoli výše výdajů,“ vysvětlil ministr s tím, že kvůli americké finanční krizi a zpomalení tempa růstu hospodářství nejvýznamnějších zemí zřejmě zpomalí i česká ekonomika.

Zatím rozpočet pracuje s odhadem růstu 4,8 procenta, podle expertů však celosvětové hospodářské ochlazení jej může v Česku zbrzdit na čtyři procenta. Každé snížení tempa růstu o 1 procentní bod představuje zhruba desetimiliardové snížení příjmů do státního rozpočtu.

Ministři by mohli šetřit především na provozních výdajích svých resortů. Kalousek jako příklad uvedl možnost odkladu modernizace informačních sítí.

Kalousek současně potvrdil, že tuzemskému finančnímu systému nebezpečí nehrozí a je v dobré kondici.

Opozice další škrty odmítá

Dodatečné škrty se ale nelíbí předsedovi rozpočtového výboru Sněmovny a prvnímu místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi. Poslanci podle něj budou při schvalování rozpočtu, které začne ve Sněmovně v říjnu, pracovat s nepřesnými údaji. Navíc výdajové škrty podle Sobotky vlastně situaci rozpočtu ještě zhorší, protože škrty přispějí k zpomalení české ekonomiky. Vláda by podle něj měla uvažovat spíše o opatřeních na podporu hospodářského růstu.

Vláda pro příští rok schválila státní rozpočet s deficitem 38,1 miliardy korun. Výdaje státu dosáhnou přes 1,15 biliónu korun. Příjmy by se měly dostat na přibližně 1,11 biliónu korun. Řada ministerstev už nyní musí vyjít s menšími financemi, než potřebovala. Například ministerstvo dopravy dostalo o devět miliard méně, zemědělství se bude muset obejít bez čtyř miliard.