Článek
Největší boj se v parlamentu vede o kouření v hospodách a restauracích. Zatímco předkladatelé novely Boris Šťastný (ODS), Jiří Carbol (KDU-ČSL) a Olga Zubová (Strana zelených) požadují totální zákaz, mnozí poslanci jsou pro toleranci vůči kuřákům. Hospodářský výbor původně přišel s návrhem, aby se ponechalo pouze na vlastnících stravovacích zařízení, zda se v nich bude kouřit či ne. Nyní to ale překvapivě nepodpořil.
„Ponecháme na jednotlivých poslancích, aby tuto liberální variantu předložili sami při druhém čtení,“ sdělil předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS).
Pro vzájemnou toleranci kuřáků a nekuřáků je například poslanec Milan Urban (ČSSD). Jak prohlásil, v Česku je taková realita, že plošně zakázat kouření by byl extrém, jenž do svobodné společnosti nepatří.
Naopak Šťastný Právu řekl, že při druhém čtení sám předloží návrh na totální zákaz. „Stát legalizoval masivní distribuci tabákových výrobků, které způsobují závislost a často i smrt. Je tedy na našem politickém rozhodnutí, abychom zákonem zakázali v hospodách i na řadě dalších veřejných míst kouřit,“ uvedl Šťastný.
Lépe chránit děti
Předkladatelé novely považují za zásadní nedostatek, že platný zákon č. 379/2005 dostatečně nechrání děti před škodlivými vlivy kouření. Zatímco se však o zákaz kouření v hospodách odehrává nesmiřitelný boj, shoda napříč politickým spektrem panuje o většině dalších záměrů předlohy. Tyto záměry nyní hospodářský výbor soustředil do komplexního pozměňovacího návrhu, jenž se stane základem pro hlasování Sněmovny.
Podle něj by nejen cigarety, ale i alkohol měly být zakázány ve společných prostorách bytových domů, na všech veřejných prostranstvích, kde se shromažďují děti, i na diskotékách a všech ostatních akcích, jichž se účastní nezletilí.
Pozměňovací návrh také přesněji vymezuje veřejná místa, kde se nebude smět kouřit, jako jsou krytá nástupiště a přístřešky zastávek veřejné hromadné dopravy.
Kouří více než čtvrtina Čechů
Přes intenzivní antikuřáckou kampaň holduje v Česku nikotinu zhruba 27 procent obyvatel. „Nejzávažnější je, že lidé u nás začínají zpravidla kouřit už kolem patnáctého roku svého věku,“ upozorňuje Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.
Počet kouřících dětí se navíc za uplynulých 12 let zvýšil z devíti na šestnáct procent.
Počet kouřících dětí se navíc za uplynulých 12 let zvýšil z devíti na šestnáct procent. Pětapadesát procent kuřáků kouří déle než deset let. Více než polovina jich vykouří šest až patnáct cigaret každý den a 23 procent kuřáků jich spotřebuje ještě více.
Počet kouřících dětí se navíc za uplynulých 12 let zvýšil z devíti na šestnáct procent. Pětapadesát procent kuřáků kouří déle než deset let. Více než polovina jich vykouří šest až patnáct cigaret každý den a 23 procent kuřáků jich spotřebuje ještě více.
„Na následky kouření umírá ročně v ČR osmnáct tisíc lidí. Jsem pro čistý vzduch pro všechny bez toho, že by museli dýchat kouř jiných. Kouřit v restauraci je stejné, jako když se vymočíte v rohu bazénu,“ agitovala členy hospodářského výboru lékařka Eva Králíková ze Společenství pro léčbu závislosti na tabáku. Poslanci to ale označili za demagogii.