"Očekávám, že nemocnost se opět začne výrazně snižovat, protože lidé si spočítají, že zůstávat bez důvodu na neschopence se jim nevyplatí," uvedl Kužel. Vysoká nemocnost podle něj nejen snižuje příjmy nemocným zaměstnancům, má navíc nepříznivé efekty pro zaměstnavatele i celou ekonomiku.

Podle statistik komory průměrně do práce z důvodu nemoci nechodí asi sedm až devět procent zaměstnanců, za něž firmy musí hledat odpovídající náhradu. "Ne vždy je možné na takto omezenou dobu najmout brigádníka, a tak musí firmy uměle zvyšovat zaměstnanost a nabírat zaměstnance, kteří nemocné nahradí," konstatoval Kužel.

Změny v nemocenské budou další rok

Od příštího roku se nemocenská bude vyplácet až od 15. dne nemoci, do té doby budou náhradu mzdy nemocným poskytovat zaměstnavatelé. První tři dny nemoci však lidé zůstanou bez peněz a budou mít neplacené volno. Od čtvrtého dne jim připadne 60 procent z redukovaného průměrného výdělku.

Od počátku září nemocní zaměstnanci pobírají 25 procent z vyměřovacího základu. Letos se jedná již o v pořadí třetí úpravu systému; kvůli zavedení vládní reformy lidé již od začátku letošního ledna nedostávali v prvních třech dnech nemoci žádné dávky až do 30. června. K tomuto dni však Ústavní soud tuto praxi zrušil. Poté nemocní pobírali i po první tři dny nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne nemoci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí již dříve uvedlo, že zavedením takzvané karenční doby, kdy se nemocenské dávky za první tři dny nemoci nevyplácely, výrazně poklesla krátkodobá pracovní neschopnost. Počet prostonaných dnů se letos od ledna do dubna meziročně snížil o 11,4 procenta. Výdaje na nemocenské dávky, které se vyplácejí zpětně následující měsíc po nemoci, od února do května letos ve srovnání s rokem 2007 poklesly o 18 procent.