Slovensko zůstalo i přes zpomalení tempa zřejmě nejrychleji rostoucí ekonomikou mezi zeměmi střední Evropy. Oproti tomu Česká republika podle předběžných výsledků zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst o 4,5 procenta, Polsko o 5,8 procenta a maďarský HDP stoupl o 2,2 procenta.

Růst slovenské ekonomiky ve druhém čtvrtletí je dán především investicemi, které vzrostly meziročně o 9,6 procenta. Pomaleji než v prvním čtvrtletí rostl zahraniční obchod. Export stoupl o 8,7 procenta, zatímco dovoz se zvýšil o devět procent. Veřejná spotřeba se zvýšila o 8,9 procenta, konečná spotřeba domácností stoupla o 5,7 procenta.

Statistici v prognóze ponechali předpověď pro letošní růst ekonomiky na 7,9 procenta a pro meziroční inflaci na konci roku na 4,1 procenta. Mírně však zvýšili odhad míry nezaměstnanosti, kde nyní pro konec roku čekají deset procent proti předchozím 9,8 procenta.

Průměrná mzda Slováků stoupá

Průměrná hrubá mzda na Slovensku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 9,5 procenta na 21.459 slovenských korun, což je v kurzovém přepočtu asi 17.600 českých korun. Po započítání inflace se mzdy na Slovensku ve srovnání se stejným obdobím loňska zvýšily o 4,8 procenta, informoval dnes slovenský statistický úřad.

V prvním čtvrtletí mzdy meziročně rostly o 10,4 procenta na průměrných 20.443 korun. V reálném vyjádření se zvýšily o 6,2 procenta.

Nejvíce vzrostly mzdy ve zdravotnictví a sociální pomoci, kde se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vyhoupla o 14,1 procenta na 18.856 korun. Tradičně nejvyšší mzdy pobírají zaměstnanci ve finančním sektoru, kde měli ve druhém čtvrtletí průměr 44.862 Sk. Od dubna do konce června však jejich průměrná mzda stoupla jen o 0,7 procenta, tedy ze sledovaných odvětví nejpomaleji.