„Bude se zkrátka více pálit z jablek,“ řekl Jan Kleiner z rodinného ovocného lihovaru Žešovská pálenice na Prostějovsku. „Z jablek se pálí jablkovice, nebo jablečný destilát, nikoli kalvados, jak se často mylně uvádí. Kalvados je z jablečného vína a po vypálení ještě musí zrát v sudech,“ upozornil Kleiner. Ve skleněné odměrce změřil množství lihu z právě překapané vonící kořalky. „Teď pálíme z meruněk. Sezóna začala 10. července, nejprve lidé vozili ještě loňské kvasy, pak přišly třešně, na řadu přijdou mirabelky. Ty se špatně sbírají, jsou drobné, ale výsledek za to stojí,“ tvrdí Kleiner.

Také Pavel Vaněk, majitel pěstitelské pálenice v Pacově na západním okraji Vysočiny, očekává, že letos bude největší zájem o pálení kořalky z jablek. „Zatím se pálí hlavně z třešní, také je dost mirabelek, ale na podzim budou lidi dávat na pálení hlavně jablka. Méně je i u nás švestek,“ řekl Vaněk, který přesto očekává mezi lidmi ještě výraznější zájem o pálení ovoce než loni.

Z banánů i rybízu

Fantazie lidí, kteří přicházejí s kvasem na vypálení, je bohatá. „Dnes jsem tu měl člověka, který kvas udělal ze směsi banánů a ještě nějakého měkkého ovoce. To ještě šlo. Ovšem pálili jsme i z melounů, ale to nebyla dobrá kořalka. Říká se, že v Praze se vypije vše, ale to by vylili i Pražáci. Pálenka z melounů doslova smrdí. To z pomerančů a mandarinek už je lepší, pálili jsme i kiwi. Také jsme vypálili kořalku z dýně a mám zákazníky, kteří si vozí kvas z jemně nastrouhané mrkve,“ podělil se o zážitek Kleiner.

Nevěřícně zakroutil hlavou na dotaz, zda by nešlo vypálit třeba zelí, když kvašené chutná dobře. „To už snad ani ne, to se mi zdá zvrhlé,“ odmítl nápad. Stále oblíbenější je ale také kořalka z rybízu. Snad i proto, že je ho na zahrádkách čím dál víc.

Nejvíce pálenky z meruněk

Pěstitelé i majitelé pálenic v Čechách i na Moravě se totiž shodují v tom, že pokud jde o klasické ovoce s výjimkou jablek, jde o jeden z nejhorších roků. „Švestek a hrušek je tak desetkrát až dvacetkrát míň než jiné roky,“ řekl ČTK majitel palírny Jaroslav Kutílek ze Žlebských Chvalovic na Chrudimsku.

„Jen se nepouštějme do předčasných odhadů, švestky, jablka a hrušky jsou ještě na stromech, uvidíme,“ mínil ovšem Kleiner. Pochválil, že i když je třeba meruněk méně a jsou drobnější, vypálí se dost kořalky. Z meruněk tekl většinou litr pálenky z deseti litrů kvasu.

Podle zákona si domácnost může nechat vypálit maximálně 30 litrů stoprocentní pálenky ročně. Na zhotovení litru padesátiprocentní pálenky je nutné zpracovat orientačně 12 kilogramů švestek, 15 kilogramů hrušek a 13 kilogramů jablek.
Většina palíren cenu za litr padesátiprocentní pálenky letos neměnila. Například v Pardubickém kraji v Pěstitelské palírně Martina Málka zákazníci zaplatí 138 korun, v Biskupicích stojí destilát 120 korun. V Chrudimi v Palírně Grubner si počítají 140 korun, stejně jako ve Žlebských Chvalovicích.