"Napřesrok plánujeme prodat na 200 000 vozů a zvýšit tak náš podíl na sedm procent," řekl novinářům generální ředitel společnosti Volkswagen Group v Rusku Martin Jahn. Letos se podle Jahnova odhadu od Kaliningradu po Vladivostok prodá asi 146 000 aut koncernových značek. Střednědobým cílem je proniknout do první desítky nejprodávanějších značek na nejrychleji rostoucím trhu.

Žebříčku za první pololetí vévodí Chevrolet (125 701 aut), následovaný jihokorejskou automobilkou Hyundai a americkým Fordem, z nichž obě prodaly méně než 100 000 vozů. O dvě příčky před mateřským Volkswagenem drží 13. místo Škoda; celkem 23 586 prodaných vozů představuje oproti loňskému prvnímu pololetí skok o 83 procent, tedy čtyřikrát více než v celosvětových číslech.

Hlavní podíl prodaných škodovek - 18 769 vozů - připadá na octavie obou generací, které byly v pololetí v Rusku 16. nejprodávanějším modelem. Tahounem se jeví především Octavia Tour. Představuje sice minulou generaci v nabídce, ale robustní podvozek zvládá i nerovné ruské silnice. Úpravy vylepšující odolnost podvozků dostávají v Rusku všechny škodovky.

"Octavia Tour je příklad úspěchu," řekl Jahn. Šance dává i Fabii a novému Superbu. Připouští však, že ještě úspěšnějšímu japonskému konkurentovi Hondě, které se podařilo zvýšit odbyt dokonce o 157 procent, hraje do karet i kurz jenu, což se o silné koruně či euru říci nedá.

Kvůli autům se v Rusku i podplácí

Dlouho nenasycený hlad po autech, který povzbuzuje i snadné získání bankovních půjček, vede k situacím, kdy dodací lhůty na některé modely jsou až roční. Vznikají pořadníky. A taky se uplácí. "Zaplatila jsem 2000 dolarů (skoro 33 000 korun) chlápkovi, který znal chlapíka schopného zařídit, abych nemusela čekat," prozradila listu The Moscow Times Anna Platonovová, majitelka Hondy Civic.

Poptávku neutlumily ani rostoucí ceny u čerpacích stanicl, ačkoliv ty v Rusku ještě stále nedosahují české úrovně, ani stále hustější dopravní zácpy trápící Moskvu.

Zákazníci jsou ochotni stále více utrácet - průměrná cena kupovaného auta se zvýšila ze 7500 dolarů (124.000 Kč) v roce 2002 na více než 17.000 USD (281.000 Kč) loni. Týž rok si ruští kupci na své plechové miláčky vypůjčili v bankách 17 miliard dolarů (282 miliard Kč). Ostatně polovina vozů byla na úvěr. Letos v pololetí už Rusové utratili za auta skoro 34 miliard dolarů (564 miliard Kč).

Trh láká investory, jakkoli si stěžují na byrokracii, korupci či nedostatek schopných pracovníků, od dělníků u pásu po manažery, nedostatky v infrastruktuře či rostoucí náklady. To však vyváží rychlá návratnost a slibné vyhlídky. V doupěti ruského medvěda se zabydlují "kukačky", zahraniční firmy, které o překot otevírají montážní závody, aby tak obešly 25procentní cla. Ty při montáži a posléze výrobě v zemi mohou teoreticky klesnout až na nulu, i když praxe je složitější. Prodeje cizích vozů nicméně za pololetí vzrostly o 47 procent.

Výjimkou není ani Volkswagen, který předloni podepsal smlouvu a už závěrem loňského roku otevřel montážní závod v Kaluze. Z linek zatím sjelo více než 30 000 škodovek a volkswagenů, putujících po železnici v rozebraném stavu z Mladé Boleslavi a z Košic. Nyní tu složí 220 vozů denně. Další hala - už i s lakovnou a svařovnou - je ve výstavbě, vyrábět se má začít na přelomu roku. Plánovaná kapacita závodu se tak zvýší na až 150 000 aut ročně. Celkové náklady se počítají na 774 milionů eur (skoro 19 miliard Kč). Přetrvá-li nynější boom, zástupci koncernu ujišťují, že výroba by se mohla zdvojnásobit; vedle jedné továrny by přistavěli další.

Do Kalugy mezitím VW následoval například francouzský koncern PSA a švédské Volvo, které tu hodlá vyrábět nákladní vozy. Místní činitelé si pochvalují, že jejich oblast, proslulá dosud jako rodiště choti ruského básníka Puškina a otce ruské kosmonautiky Konstatina Ciolkovského, se stala místem s nejrychleji rostoucí průmyslovou produkcí v celém Rusku. A ustavičné pobízení investorů k větší rychlosti je přimělo i oprášit Ciolkovského motto: "Co není možné dnes, je možné zítra."