Hladina cen v Česku dosahovala 92 procent průměru celé unie, v Bulharsku 83 procent. Pod unijním průměrem bylo i Slovensko s 96 procenty. Naopak vůbec nejvyšší číslo v rámci "sedmadvacítky" připadlo Dánsku s Finskem (113 procent proti unijnímu průměru).

Ze zemí, které nejsou členy EU, hladina cen byla loni v Evropě nejvyšší jednoznačně na Islandu - dosahovala tam 141 procent ve srovnání s unijním průměrem.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška do cenových rozdílů spotřební elektroniky promlouvají hlavně odlišné daně a směnné kursy. V čele žebříčku tak jsou především země s vysokými sazbami DPH.

Letos si Česko zřejmě pohorší

Pozice Česka se ale letos zřejmě podstatně změní. Důvodem je mimo jiné výrazné posílení koruny vůči euru. "Kdyby se proti loňsku korunové ceny v Česku a eurové ceny v eurozóně nezměnily, posunulo by posílení koruny proti euru o 15 procent pozici Česka o tři procentní body nad průměrnou úroveň eurozóny," řekl Sobíšek.

V realitě byl posun asi o něco mírnější, protože obchodníci zareagovali na levnější dovozní ceny snížením svých maloobchodních cen. "Přesto je docela snadno myslitelné, že vyšplhaly tuzemské ceny některého zboží nad úroveň Německa, které je v elektronice oproti průměru eurozóny o něco levnější," dodal Sobíšek.

Do kategorie spotřební elektroniky evropští statistici zahrnuli asi 130 nejrůznějších produktů. Kromě zmíněných tam byly například i tiskárny, počítače či monitory. Naopak tam nefigurovaly spotřebiče pro domácnost typu praček, myček či vysavačů, neboť ty tvoří zvláštní skupinu.