Další podrobnosti nesdělil. Ujistil pouze, že bezhotovostních plateb SIPO se zmíněný poplatek týkat nebude. Podle dobře informovaného zdroje se Česká pošta tímto opatřením snaží přimět klienty, aby upustili od plateb hotovými penězi, které jsou pro ni rizikové, a přešli na bezhotovostní platby, například sporožiro či postžiro.

"Je to otázka bezpečnosti. Jak banky, tak i ČP se musí snažit, aby se u přepážek nekupily peníze, a případní loupežníci si nepřišli příliš na své," uvedl zdroj. Navíc pošta zřejmě nevidí důvod, proč si za přepážkové operace neúčtovat nějaký poplatek, když banky postupují stejně.

Zrušení drobných podraží dopisy

Další změnu ČP chystá od 1. listopadu. Zaslání obyčejného dopisu nebo pohlednice bude od tohoto data stát 6,50 koruny, o desetník více než nyní. Důvodem je zrušení platnosti desetihaléřů a dvacetihaléřů, o němž rozhodla Česká národní banka a které vstoupí v platnost 31. října. Výroba těchto mincí je totiž dražší než jejich nominální hodnota a stát na tom prodělává nemálo peněz.

Jak už Právo informovalo, zrušení nejdrobnějších mincí by spotřebitele nemělo příliš poškodit. Ceny jednotlivého zboží v obchodech by se totiž změnit neměly a účet za celkový nákup bude od 1. listopadu zaokrouhlován nahoru i dolů. Vyplývá to z novely zákona o ochraně spotřebitele.

Jestliže tedy při nákupu vyjde, že zákazník má platit v drobných deset nebo dvacet haléřů, částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů. Pokud kasa ukáže třicet, čtyřicet, šedesát nebo sedmdesát haléřů, částka se zaokrouhlí na padesátník. Osmdesát a devadesát haléřů se zase zaokrouhlí na celou korunu nahoru. Podobná praxe by měla být uplatněna i na poštách. ČP podle Vančury zajistí, aby na každé z pošt si lidé od 1. listopadu mohli zakoupit i známky v hodnotách 40, 50 a 60 haléřů.

Klausova známka se musí vydat znovu

Dnešní známky za 6,40 koruny však už nebudou uváděny do oběhu a nahradí je nové, o desetník dražší. Totéž čeká i ostatní známky, jejichž hodnota končí na čtyřicet nebo šedesát haléřů. "Všechny, kterým se doma nakupila určitá zásoba známek, mohu ujistit, že je i po 1. listopadu budou ještě moci nějaký čas na dopisy lepit. ČP vydá pokyn, že i po tomto termínu bude obyčejný dopis i pohlednice se 6,40korunovou známkou považován za uhrazenou zásilku," informoval Vančura.

Na otázku, dokdy konkrétně bude taková tolerance, Vančura odpověděl: "Přesný termín ještě stanoven nebyl. Každopádně to bude doba dostatečně dlouhá na to, aby se člověk zbavil rozumné zásoby těchto známek. Lidem, kteří jich mají doma stovky, to ale samozřejmě zaručit nemohu."

Mluvčí také potvrdil, že na podzim se bude muset znovu vydat i známka s prezidentem Václavem Klausem, která je v oběhu teprve od konce července. Je na ní totiž uvedena hodnota 6,40 koruny. Dosud bylo vytištěno deset miliónů známek s Klausovým portrétem, což by mělo do konce října postačit.

ČP ztratí další část monopolu

Pošta přijde v květnu příštího roku o další část svého monopolu. Vláda totiž rozhodla o snížení maximální hmotnosti zásilek, které může podnik jako jediný na trhu doručovat. Zatímco dosud platila tzv. poštovní výhrada pro zásilky do 350 gramů, nově to bude jen 100 gramů. Za poslání zákazník zaplatí 19 Kč namísto dosavadních 27 korun, řekla mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná.

Pošta je v současnosti jediným držitelem poštovní licence na celoplošné poskytování základních poštovních služeb. Poštovní výhrada slouží jako určitá kompenzace za to, že podnik musí své služby zajišťovat celoplošně, tedy i ve ztrátových lokalitách. V dalších segmentech trhu, například při doručování balíků či expresních zásilek, má podnik již několik let konkurenci.