Kampelička a několika set jejích členů zažalovali český stát v roce 2001. Argumentovali tím, že jí neumožnil ochranu majetku a ani se řádně bránit před soudy poté, co Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) na ni opakovaně vzhledem k jejím nezákonným aktivitám a špatné finanční situaci zavedl nucenou správu.

Záložna se proti rozhodnutí tohoto úřadu bránila všemi možným právními způsoby, ale neuspěla. Na záložnu byl pak v roce 2004 prohlášen konkurs, který dodnes probíhá.

Štrasburský soud upozornil, že záložna se nemohla účinně bránit, protože veškerou dokumentací disponoval úřadem dosazený nucený správce. Dospěl k závěru, že nedošlo ani k řádnému soudnímu přezkumu všech rozhodnutí ÚDDZ, protože Vrchní soud v Praze pouze převzal skutková zjištění úřadu, aniž by si je sám prověřil.

„Kampelička a její členové neměli jakoukoli možnost se bránit před vnitrostátními soudy,“ řekl ve čtvrtek Právu advokát zastupující záložnu Marek Nespala.

Záložna chce 540 miliónů korun

Z rozhodnutí štrasburského soudu plyne, že obě strany se nyní – do tří měsíců – mají dohodnout na přiměřeném finančním zadostiučinění za způsobenou újmu na právech. „Budeme na Česku požadovat částku 539 miliónů korun, což odpovídá hodnotě majetku záložny před zavedením první nucené správy v roce 2000. V rámci toho zavedeme debatu i o úrocích z této částky,“ uvedl Nespala.

Pokud by se obě strany nedohodly na výši zadostiučinění, kampelička je oprávněna navrhnout štrasburskému soudu částku, o jejíž odůvodněnosti poté soud rozhodne.

Za činnost kampeličky skončili někteří její představitelé také před soudem. Její šéf František Zoubek byl odsouzen na šest let do vězení za tunelování kampeličky a jeho dcera Kamila Březinová, tehdejší místopředsedkyně představenstva společnosti, byla podmíněně odsouzena na tři roky. Zoubek nastoupil výkon trestu v září 2007.

Šéf záložny Zoubek vždy označoval kroky státu za nelegální a vinil ho z krachu záložny.

Pria vznikla v roce 1996. Patřila k nejagilnějším na trhu. Vkladatelům nabízela až dvacetiprocentní zhodnocení vkladů. Peníze jí svěřilo téměř pět tisíc střadatelů a objemem vkladů se kampelička dostala na sedmé místo mezi záložnami. K vlně pádu kampeliček došlo na konci devadesátých let. V likvidaci je v současné době 21 záložen a v konkurzu 24.