„Jakékoli automatické odčerpávání částek, byť dlužných, bez souhlasu klienta – plátce, je nepřípustné,“ tlumočila stanovisko ČNB její mluvčí Pavlína Bolfová. Podle ní podobné praktiky totiž neodpovídají platné legislativě platebního styku.

Banky totiž doposud zpětně bez vědomí zákazníka strhávaly dodatečné částky za předchozí platbu. Občas se totiž stane, že obchodníci naúčtují zákazníkovi nižší částku. Posléze se ji snaží tímto způsobem dorovnat. Strhnou ale jinou sumu, než zákazník podepíše.

Za správný lze označit postup, kdy se chybující obchodník, například prostřednictvím zainteresovaných bank, obrátí na svého zákazníka s žádostí o doplacení dlužné částky, upozornila ČNB.

Deník Právo před časem upozornil, že lidé se neautorizovanými transakcemi mohou dostat do potíží. Například paní Lucie V. z Litoměřic se stalo, že mobilní operátor si při její platbě kartou špatně strhl částku za mobilní telefon, když si prodejce naúčtoval o 40 korun méně, než doopravdy stálo zakoupené zboží. Bez souhlasu zákaznice pak obchodník později po dohodě s bankou provedl opravu platby.

Zákaznice, která se domnívala, že původní platba byla v pořádku, a současně měla za to, že má dostatečný zůstatek na kontě, se tím ovšem dostala na účtu do minusu a banka jí za to účtovala úrok 200 Kč za nepovolený debet.