Hrozí drastický nedostatek energetických zdrojů, varují tajné služby

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni. Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není v tuto chvíli důvod nevěřit ruské straně, že by za uzavřením kohoutů ropovodu Družba, které přišlo bezprostředně po podpisu smlouvy o umístění amerického radaru na našem území, byla politika.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni. Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není v tuto chvíli důvod nevěřit ruské straně, že by za uzavřením kohoutů ropovodu Družba, které přišlo bezprostředně po podpisu smlouvy o umístění amerického radaru na našem území, byla politika.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni. Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není v tuto chvíli důvod nevěřit ruské straně, že by za uzavřením kohoutů ropovodu Družba, které přišlo bezprostředně po podpisu smlouvy o umístění amerického radaru na našem území, byla politika. „Rusko velmi dobře ví, že naší spotřebu ropy jsme schopni stoprocentně pokrýt z ropovodu Ingolstadt a že jsme díky tomu jediná země v regionu, která má ohledně ropy volnost. Pokud by nás chtěli Rusové přitlačit ke zdi, udělali by to spíše přes plyn,“ řekl k tomu Právu Bartuška.

Čeští odborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruské ropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíše otázka zemního plynu a také domácí scéna. Na rozdíl od ropy totiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno o vlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že proti ostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výrobě elektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni. Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není v tuto chvíli důvod nevěřit ruské straně, že by za uzavřením kohoutů ropovodu Družba, které přišlo bezprostředně po podpisu smlouvy o umístění amerického radaru na našem území, byla politika. „Rusko velmi dobře ví, že naší spotřebu ropy jsme schopni stoprocentně pokrýt z ropovodu Ingolstadt a že jsme díky tomu jediná země v regionu, která má ohledně ropy volnost. Pokud by nás chtěli Rusové přitlačit ke zdi, udělali by to spíše přes plyn,“ řekl k tomu Právu Bartuška.

Doplnil, že zemní plyn odebíráme částečně z Norska, ale pouze ze 30 procent a tento objem by šel razantně navýšit pouze velmi komplikovaně. „Stát navíc začátkem tisíciletí privatizoval páteřní plynovod, což jinde v zahraničí patří ke strategickým majetkům,“ dodal Bartuška.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let. „Kontrola nad dodávkami těchto surovin je samozřejmě obecně jeden z nejsilnějších mocenských nástrojů, které Rusko má a také ho neváhá využívat. Tuto oblast sledujeme dlouhodobě a systematicky,“ řekl k tomu Právu odcházející náměstek ředitele české rozvědky Jan Beroun.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let. „Kontrola nad dodávkami těchto surovin je samozřejmě obecně jeden z nejsilnějších mocenských nástrojů, které Rusko má a také ho neváhá využívat. Tuto oblast sledujeme dlouhodobě a systematicky,“ řekl k tomu Právu odcházející náměstek ředitele české rozvědky Jan Beroun.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let. „Kontrola nad dodávkami těchto surovin je samozřejmě obecně jeden z nejsilnějších mocenských nástrojů, které Rusko má a také ho neváhá využívat. Tuto oblast sledujeme dlouhodobě a systematicky,“ řekl k tomu Právu odcházející náměstek ředitele české rozvědky Jan Beroun. Po podpisu smlouvy o radaru je navíc zájem tajné služby o tuto oblast podle něj ještě intenzivnější, i když Rusko jakoukoliv spojitost aktuálního „ropného“ výpadku a české zahraničně-politické orientace popírá.

O důležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledování situace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka k hlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčku zpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávek energetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu již několik let. „Kontrola nad dodávkami těchto surovin je samozřejmě obecně jeden z nejsilnějších mocenských nástrojů, které Rusko má a také ho neváhá využívat. Tuto oblast sledujeme dlouhodobě a systematicky,“ řekl k tomu Právu odcházející náměstek ředitele české rozvědky Jan Beroun. Po podpisu smlouvy o radaru je navíc zájem tajné služby o tuto oblast podle něj ještě intenzivnější, i když Rusko jakoukoliv spojitost aktuálního „ropného“ výpadku a české zahraničně-politické orientace popírá.

Do role energeticky relativně dobře zabezpečené země nás podle Bartušky staví zejména fakt, že nejsme nuceni dovážet elektrický proud a veškerou potřebnou elektřinu si sami vyrábíme. „To je pro nás klíčová výhoda,“ poznamenal velvyslanec. Zároveň ovšem upozornil, že tato výhoda nemusí trvat věčně.

„To, že nyní máme elektřiny dost ještě neznamená, že tomu tak bude i za 20 let. Největší problém pro nás není v zahraničí, ale u nás doma, chybí tu totiž v tomto ohledu dlouhodobá koncepce,“ řekl Bartuška. Prvním krokem by podle něj mělo být zahájení seriózní diskuze nad tím, jak chceme v budoucnu žít.

„To, že nyní máme elektřiny dost ještě neznamená, že tomu tak bude i za 20 let. Největší problém pro nás není v zahraničí, ale u nás doma, chybí tu totiž v tomto ohledu dlouhodobá koncepce,“ řekl Bartuška. Prvním krokem by podle něj mělo být zahájení seriózní diskuze nad tím, jak chceme v budoucnu žít.

„To, že nyní máme elektřiny dost ještě neznamená, že tomu tak bude i za 20 let. Největší problém pro nás není v zahraničí, ale u nás doma, chybí tu totiž v tomto ohledu dlouhodobá koncepce,“ řekl Bartuška. Prvním krokem by podle něj mělo být zahájení seriózní diskuze nad tím, jak chceme v budoucnu žít. „Pokud se shodneme, že budeme skromní a vrátíme se do 19. století, pak bude všechno v pořádku. Jestliže si ale řekneme, že budeme chtít ještě více luxusu, pak nám bude elektřina chybět,“ poznamenal Bartuška.

„To, že nyní máme elektřiny dost ještě neznamená, že tomu tak bude i za 20 let. Největší problém pro nás není v zahraničí, ale u nás doma, chybí tu totiž v tomto ohledu dlouhodobá koncepce,“ řekl Bartuška. Prvním krokem by podle něj mělo být zahájení seriózní diskuze nad tím, jak chceme v budoucnu žít. „Pokud se shodneme, že budeme skromní a vrátíme se do 19. století, pak bude všechno v pořádku. Jestliže si ale řekneme, že budeme chtít ještě více luxusu, pak nám bude elektřina chybět,“ poznamenal Bartuška.

Podle něj se o start podobné diskuze zasloužila tzv. Pačesova energetická komise, která v uplynulých týdnech mimo jiné konstatovala, že v oblasti energetiky se v budoucnu neobejdeme bez jádra.

Také ministr vnitra Ivan Langer (ODS) koncem loňského roku ve své zprávě pro vládu o postupu při zajišťování energetické bezpečnosti uvedl, že Česko se bez jaderné energie neobejde, ale je otázka, „v jakém poměru a odkud by měly zdroje pocházet“.