Článek
Pro odchod do penze v 65 letech bylo 43 senátorů z 60 přítomných. Proti hlasovalo deset přítomných zákonodárců ČSSD a KSČM. Zákon nyní musí ještě podepsat prezident Václav Klaus.
Sněmovna zákon těsnou většinu schválila na konci června. Ministr práce Petr Nečas jej považuje za součást důchodové reformy, kterou země potřebuje kvůli stále většímu počtu starších lidí a prodlužujícímu se věku.
Horní komora tak schválila verzi, která prošla i Sněmovnou. Věk pro odchod do starobního důchodu se bude postupně zvyšovat až na 65 let v roce 2030. Ženy s více dětmi budou chodit do důchodu v 62 až 64 letech podle počtu vychovaných potomků.
| U pojištěnců narozených po roce 1968 bude důchodový věk | |
|---|---|
| muži | 65 let |
| ženy bezdětné či s jedním dítětem | 65 let |
| ženy, které vychovaly dvě děti | 64 let |
| ženy, které vychovaly tři děti | 63 let |
| ženy, které vychovaly čtyři a více dětí | 62 let |
Možnost zvyšovat si penzi i v důchodu
Lepší důchody by mohli mít podle normy lidé, kteří se nejméně 15 let starají o své postižené či bezmocné blízké. Změny se chystají v systému invalidních důchodů. Neměl by existovat už jen plný a částečný, ale tři stupně.
Lidé, kteří by chtěli pracovat i v důchodu, by si mohli zvyšovat penzi. Kdyby při práci pobírali celý důchod, jeho procentní část by jim za každých odpracovaných 360 kalendářních dní rostla o 0,4 procenta. Pokud by měli polovinu penze, za každých 180 odpracovaných kalendářních dní by si zvýšili procentní část o 1,5 procenta. Penzisti by navíc mohli získat smlouvu na dobu neurčitou. Nyní ji mohou uzavírat vždy maximálně na rok.
Od září dostanou lidé za první tři dny nemoci 25 procent mzdy
Senátoři schválili také zákon, kterým se mění výše nemocenské. Od letošního září do konce roku budou lidé dostávat za první tři dny nemoci 25 procent mzdy.
Od nového roku by nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci měli svým pracovníkům vyplácet zaměstnavatelé. Za to jim mají klesnout odvody postupně z 3,3 na 1,4 procenta. V prvním roce by se sazba pojistného snížila na 2,3 procenta. Firmy by hradily v prvních dvou týdnech náhradu mzdy, stát by jim část sumy vrátil.
Nemocní od ledna nedostávali v prvních třech dnech nemoci žádné dávky. Ústavní soud ale ke 30. červnu tuto část vládní reformy zrušil. Nyní lidé pobírají 60 procent základu příjmu, tedy stejně jako od čtvrtého dne stonání.