Článek
Přesto ve vlacích meziročně ubylo zhruba tři a půl miliónu lidí. Na jízdném dráhy za prvních šest měsíců vybraly jen 2,11 miliardy korun, o 400 miliónů méně než před rokem. Zatímco na nejkratších trasách do deseti kilometrů, kde se tarif snížil o korunu, stoupl počet cestujících o půl miliónu, o dálkovou dopravu nad 350 kilometrů zájem poklesl.
Přitom například mezi Prahou a Ostravou byly vlaky převedeny z kategorie InterCity na expresy, v nichž cestující nemusejí připlácet. "Je zřejmé, že zákazník pozitivně reaguje především na zkvalitnění poskytovaných služeb. Pouhé snížení ceny nepřináší odpovídající efekt. Jde hlavně o kulturu cestování a dodržování jízdního řádu. To na drahách v pořádku rozhodně není a cestujícím bych se za to chtěl omluvit," řekl už dříve Právu generální ředitel ČD Petr Kousal.
Výrazný úbytek cestujících si přitom dráhy do značné míry zavinily samy chybnou strategií, s níž počátkem roku 2002 přišel tehdejší management ČD. Cestujícím, kteří si pořídili některou ze slev nebo si koupili tzv. kartu Z, jízdné tehdy podražilo v průměru o sedm procent. Lidem, již využívají vlak jen občas, se ale zvedlo o plných šedesát procent. Není tedy divu, že mnozí z nich dávají raději přednost autobusům či individuální dopravě.
Nový management odmítá plošně zlevnit
Kousal, který letos v březnu vystřídal v čele Českých drah Dalibora Zeleného, přes tyto negativní zkušenosti odmítá, že by se teď mohlo jízdné plošně zlevnit. "To by nikam nevedlo. Je třeba vytipovat jednotlivé tratě, kde by zlevnění skutečně mohlo zájem cestujících o železnici zvednout. Ceny jsme výrazně snížili pro cesty mezi Prahou a Brnem a uvažujeme o tom i na některých dalších tratích," uvedl Kousal.
Železnice sice v létě svezla při meziročním srovnání o 4,4 procenta více cestujících, plošné slevy však ještě zvýšily propad tržeb. Od 1. října proto některé v červenci zavedené slevy omezí, například pro skupiny cestujících do patnácti osob. Na zmíněné trase mezi Prahou a Brnem budou pasažéři platit ve vlacích EuroCity o dvacet korun více než nyní. Naopak běžné osobní vlaky zlevní o desetikorunu na 130 Kč.
Ještě závažnější než nižší výnosy z jízdného je pro České dráhy propad výnosů nákladní dopravy. Přestože za první pololetí přepravily o 770 tisíc tun zboží více než ve stejném loňském období, utržily za to o 100 miliónů korun méně a za plánem zaostaly dokonce o 300 miliónů. Poklesl totiž podíl pro ČD nejvýnosnějších přeprav, zejména uhlí. Na nesplnění záměrů v osobní a nákladní dopravě reagovala dozorčí rada ČD snížením pololetních odměn managementu.
Kvůli dluhům státu stamiliónové úvěry
Letos v lednu se státní organizace České dráhy přeměnila na akciovou společnost. Její mnohamiliardové závazky po lhůtě splatnosti byly převedeny na nově vzniklou státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.
Akciovka ČD tak odstartovala nezatížena dluhy z minulosti. Přesto jí hrozí platební neschopnost. Ministerstvo dopravy totiž Českým drahám už dva měsíce neplatí za dopravní obslužnost, kterou si u nich stát objednal. Podle ČTK si proto dráhy musely vzít úvěry ve výši 300 a 391 miliónů korun, a zřejmě tak budou muset učinit i v tomto měsíci.
