Ve veřejnosti proto převládá dojem, že jde o úspěšnou firmu s kompetentním šéfem. Skutečnost však může být jiná. Podle informací, které vyplývají z nejnovější zprávy dozorčí rady Českých aerolinií, se jejich hospodaření zhoršuje.

Zatímco za loňský rok vykázaly ztrátu 60,2 miliónu korun, jen za letošních prvních šest měsíců činí propad hospodaření ČSA 292 miliónů Kč. Kumulovaná ztráta za uplynulá léta přitom dosáhla už výše 1,064 miliardy korun.

"Nadále trvá výrazný pokles výnosových ukazatelů, provázený vzestupem těch nákladových. Pokračuje nebezpečný vývoj, který se projevil i v hospodářském výsledku, zejména provozním. Meziroční tempo mzdových nákladů je stále asi třikrát vyšší než růst klíčových výkonových ukazatelů," upozorňuje zpráva a zdůrazňuje: "Celkový hospodářský výsledek je na relativně dobré úrovni pouze díky mimořádně příznivému vývoji kursu dolaru a následně pozitivnímu dopadu kursových rozdílů."

Na dotaz Práva, zda dozorčí rada tuto zprávu projednala, odpověděl v pondělí Dušan Horák, který v ní zastupuje zaměstnance: "Mohu potvrdit, že ano. Právě proto, že se hospodaření ČSA zhoršuje, nepovažuji za přijatelné, aby Kůla zůstal ve funkci prezidenta ČSA."

Produktivita klesá

Za zvláště znepokojivý označila zpráva propad všech ukazatelů produktivity práce v Českých aeroliniích. "Nárůst osobních nákladů není dlouhodobě kompenzován růstem výkonů. Mezi roky 2000 až 2003 se ukazatele produktivity propadly o 7 až 34 procent. Ve srovnání se stejným loňským obdobím se propad u jednotlivých ukazatelů pohybuje od 6 do 26 procent," uvádí se ve zprávě.

Podle ní právě kvůli negativnímu vývoji hospodaření dosáhl stav vlastního kapitálu ČSA úrovně pouhých 46,79 procenta základního kapitálu. To by mělo být důvodem k okamžitému svolání valné hromady a přijetí konkrétních kroků k nápravě, což se však nestalo.

Podle Horáka se hrozivou hospodářskou situací ČSA zabývala dozorčí rada několikrát. "Přitom se již nelze odvolávat na údajnou stagnaci světové letecké dopravy, která spěje do normálu. V Evropě jsou letecké společnosti, které se stále ještě potácejí ve ztrátě, ale další naopak prosperují. Tomu by měly odpovídat i výsledky ČSA," zdůraznil.

Ve prospěch Českých aerolinií lze uvést, že v letošním prvním pololetí se jim podařilo meziročně zvýšit počet přepravených cestujících o 6,6 procenta na 1,533 miliónu. Podíl na tom mělo i rozšíření leteckého parku o tři letadla Boeing 737 a jeden Airbus 310 pro dálkové lety. Flotila ČSA tak má již 35 letadel, o deset více než v roce 1999. Stoupl i počet destinací, kterých je již 69 ve 43 zemích.

Nepříjemným faktem naopak je, že v prvním pololetí pokleslo využití sedačkové kapacity letadel ČSA na 68,3 procenta, když před rokem přesahovalo sedmdesát procent. To přímo souvisí s poklesem rentability společnosti.

Na hospodaření a image Českých aerolinií měly letos vliv také vleklé spory pilotů s managementem o podobu kolektivní smlouvy. Počátkem května začali piloti úmyslně zpožďovat odlety letadel a v červnu pohrozili časově neomezenou stávkou, kterou se podařilo odvrátit až v poslední chvíli.

V čele čtyři roky

Miroslav Kůla je prezidentem ČSA od 1. září 1999, kdy vystřídal Antonína Jakubše. I ten tehdy doplatil na propad v hospodaření Českých aerolinií. Jakubše měl také napjaté vztahy s ministerstvem dopravy, které se Kůlovi podařilo brzy narovnat. Nynější ministr dopravy Milan Šimonovský se přesto letos v srpnu vyjádřil, že do chystané změny šéfa Českých aerolinií nebude zasahovat, protože se na ní dohodli hlavní akcionáři. Těmi jsou Fond národního majetku a Česká konsolidační agentura, jejichž prostřednictvím má stát v ČSA více než devadesátiprocentní podíl.