Článek
Telexová služba sloužila k vnitrostátnímu i mezinárodnímu posílání textových zpráv mezi dvěma účastníky. Využívaly ji například velké firmy k posílání objednávek nebo faktur či státní úřady. Na konci 80. let bylo v telexové síti kolem 16 000 účastníků. Počet posílaných zpráv šel do desítek tisíc ročně.
Dálnopis postupně vytlačily nové služby v podobě faxu, elektronické pošty či SMS. Podle Háka ale většině nových technologií chybí jedna z výhod telexu, kterou byla jednoznačná autorizace zprávy. "Dálnopisná zpráva obstála jako důkaz u soudu, kdežto fax jako důkaz žádný soud nepřijme," podotkl.
Od roku 1999 zajišťovala veškerý tuzemský dálnopisný provoz ústředna v budově hlavní pošty v pražské Jindřišské ulici. Ta fungovala nepřetržitě od roku 1973, kdy nahradila kapacitně nevyhovující zařízení ve Fibichově ulici. Další ústředny byly v Brně a ve Zvolenu a koncové ústředny pak v krajských a okresních městech. Postupně s úbytkem zájmu o službu operátor ústředny rušil.
Koncová dálnopisná zařízení připomínají větší psací stroj. Znaky se přenášejí prostřednictvím impulsů vytvářených zkraty na lince o napětí 60 až 120 voltů s proudem 30 miliampérů. Podobně funguje pulsní volba na starších telefonních přístrojích.