Článek
„Když nebudeme jednat rychle, zdvojnásobí se počet lidí ohrožených hladem na dvě miliardy. Příčinou jsou vysoké ceny potravin a ropy,“ varovala šéfka WFP Josette Sheeranová na tiskové konferenci.
Sama FAO hodlá vynaložit 17 miliónů eur (415 mil. Kč) na krizový plán, na jehož základě by nejchudší země měly dostat osivo a hnojiva ke zvýšení zemědělské produkce. Program by měl pomoci zejména africkým státům uskutečnit jakousi „zelenou revoluci“, jaká v 60. a 70. letech zajistila výživu Asii a Latinské Americe.
Prezident Světové banky Robert Zoellick požadoval odbourání celních bariér při obchodování se zemědělskými produkty. „Hlad není žádná přírodní katastrofa. Je to následek lidského jednání a odstranit jej mohou také jen lidé. Není jiné alternativy,“ zdůraznil s tím, že kvůli vysokým cenám chleba již propukly nepokoje ve 30 zemích.
Šéf OSN varoval před krachem
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun varoval před krachem summitu FAO. „To si prostě nemůžeme dovolit. Následky by byly katastrofální,“ prohlásil a dodal, že pomoc očekávají stovky miliónů lidí. Mezinárodní obchod se podle něj musí odvíjet efektivněji, aby bylo možné nakupovat potraviny za příznivější ceny.
Pan Ki-mun odhadl, že na podporu potravinové produkce by měl svět získat každý rok 15-20 miliard dolarů. Šéf OSN označil summit již nyní za úspěch, protože je na něm cítit „pocit rozhodnosti, sdílení zodpovědnosti a politická vůle ke správným krokům a k investování do zemědělství“.
Investice do zemědělství, zejména do vývoje nových, odolnějších a výnosnějších plodin, se v posledním desetiletí výrazně snížily, protože se zdálo, že úkol nasytit svět je v podstatě splněn. Růst výnosů se však kvůli tomu téměř zastavil, zatímco světová populace dál roste; do Afriky se přitom výdobytky moderního zemědělství prakticky nedostaly.
Zanedbání investic bylo jednou z příčin rychlého růstu cen potravin v posledních letech. Letos základní obilniny zdražily tak prudce, že to vyvolalo nepokoje v řadě chudých zemí světa. Zdražování nejvíce doléhá na nejchudší, kteří ze svých příjmů procentuálně vynakládají největší částky právě na potraviny.