Pro budoucí úspěch na iráckém trhu je podle něj nutná jednotná strategie, podepisování smluv je ještě daleko. S tím souhlasil i člen Iráckého národního kongresu Shamma Khalil. "Česká republika musí postupovat jako jednotný celek. Bylo by dobré otevřít v Bagdádu české obchodní centrum," navrhl.

Khalil odhadl, že k obnově Iráku bude potřeba nejméně 150 miliard dolarů. Podle něj se rozbíhá i privatizace, která se bude týkat až 2OO iráckých společností. Khalilova slova překvapila českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka, který prohlásil, že podle irácké civilní správy privatizace zdaleka připravena není.

Soutěže v šibeničních termínech

Některé tuzemské společnosti ale podle něj již o obnově této válkou poničené země jednají. Jde především o firmy, které se v Iráku angažovaly již dříve, a to v petrochemickém průmyslu, jako například Technoexport nebo Chepos.

"Je zde šance, že americká strana, která je faktickým vládcem Iráku, jejich účast na obnově země požehná," řekl Klepetko. Civilní správa v Iráku již prý výběrová řízení vypisuje. "Ale v takových šibeničních termínech, že pro naše firmy je nedostupná už jenom účast," podotkl. Klepetko nicméně předpokládá, že některé z rekonstrukcí se českým firmám nakonec podaří uskutečnit.

Podle velvyslancových slov se jako nejlepší možná cesta k účasti českých firem na rekonstrukci Iráku jeví spolupráce s místními společnostmi. "Hlavní americký správce země Paul Bremer vyhlásil, že 70 procent projektů na obnovu země bude určeno pro irácké firmy," podotkl Klepetko. Když pak irácký partner vybere české firmy ve výběrovém řízení, bude se tuzemská společnost na rekonstrukci země podílet.

Irácké otěže drží Američané

Velvyslanec dále upozornil na to, že veškerou faktickou moc v Iráku mají Američané. "USA nemají příliš chuť pustit k jednání o obnově země někoho jiného. I jejich nejbližší spojenci Britové si na to stěžují," řekl Klepetko.

Své by mohl vyprávět ředitel německé firmy Keimfarben Peter Neri. Společnost, vyhlášená úpravami interiérů m. j. Bílého domu či Windsoru, přišla o iráckou zakázku na základě stížnosti amerického kongresmana Steva LaTouretta. Ten je přesvědčen, že není v pořádku, aby zakázku získali Němci, když právě kancléř Gerhard Schröder byl odpůrcem války v Iráku. Lukrativní obchod v Iráku nakonec přidělil Pentagon menší americké firmě ChemMasters Specialty Construction.